Zahrada na balkoně: Jak na květiny, okurky nebo jahody a co dalšího pěstovat?

Balkon orientovaný na jih

Jižní balkon se vyznačuje prudkým sluncem, které ne každá rostlina zvládne. Skvělou volbou budou muškáty, petúnie, gazánie, surfínie, měsíček, afrikány i třeba růže. 

Pro pěstování bylinek vybírejte středomořské druhy vyžadující spoustu slunečního svitu a zvyklé na mírnější zálivku. Na jižním balkoně se bude líbit tymiánu, rozmarýnu, oregánu, majoránce, šalvěji a levanduli.

Silné slunce milují také rajčata, papriky, hroznové víno a jahody na balkon, které budou díky němu krásně zralé a chutné. Pokud máte na balkoně nebo terase dost místa, pěstovat zde můžete i olivovník a citrusové stromky.

Balkon orientovaný na západ

Západní balkon se díky odpolednímu a večernímu slunci podmínkami blíží balkonu orientovanému na jih. Ani rostlinky, kterým vyhovuje východní balkon se svým ranním sluncem a odpoledním stínem, by zde však neměly výrazně trpět. Berte ovšem v potaz, že odpolední slunce je silné, a pokud balkon nestíní dům či stromy, rostliny by mohlo spálit.

Z okrasných rostlin volte muškát, měsíček, lobelku, gazánii a sporýš čili verbenu. Líbit by se zde mělo i bylinkám, a to rozmarýnu, šalvěji, tymiánu, bobkovému listu, meduňce či bazalce.

Plodící rostliny západním balkonem také nepohrdnou - rajčata, jahody, rybíz, angrešt zde budou hezky růst.

Pěstování okurek na balkoně

1. Správná odrůda: Hledejte druhy okurek, které jsou vhodné pro sázení do nádob, nevyžadují mnoho místa, plody jsou menší a odolnější. Díky tomu, že rostliny rostou do výšky (kromě polních), nemusíte jejich náročnost na prostor zvlášť řešit. Na balkoně či terase tak můžete pěstovat téměř všechny odrůdy, nezapomeňte ale na to, že potřebují oporu.

2. Kdy a jak: Semínka můžete vyset do sadbovače či jiné odpovídající nádoby od druhé poloviny dubna. Nádobu pak umístěte na světlé místo a zeminu udržujte vlhkou. Ven lze předpěstované rostliny nebo zakoupené sazeničky sázet po posledních mrazech tj. v druhé polovině května.

3. Příprava půdy: Okurky potřebují dobře propustnou půdu bohatou na živiny. Použijte vysoce kvalitní zeminu a přidejte trochu vyzrálého kompostu nebo organického hnojiva. Na dno nádoby však nejprve vsypte drenážní vrstvu z hliněných střepů, štěrku apod.

4. Vhodná nádoba: Jedna rostlinka zpravidla vyžaduje 15-20 litrů zeminy, záleží na odrůdě. Zasadit je můžete do kýble s na dně vyvrtanými otvory pro odvod vody, většího květináče, samozavlažovacího truhlíku, vyvýšeného záhonu i třeba do pevného igelitového pytle.

5. Umístění: Okurky potřebují dostatek slunečního světla, ale mohou být náchylné na popálení slunečními paprsky. Ideální je balkon na východ. Také si dejte pozor na déšť, který by mohl způsobit napadení plísní - proto je dobré okurky postavit třeba pod stříšku.

6. Podpora: Rostliny okurek je třeba už od přesazení ven vyvazovat k opoře, aby se udržely vzpřímené. Použít můžete tyče a hranoly, které do nádoby přidáte už při zasazování rostlin, nebo navázané provazy i prádelní šňůru. Stačí občas vyvázat a rostlina se přichytne sama.

7. Zálivka: Okurky vyžadují stálou vlhkost, takže je zalévejte, když je půda na dotek suchá. Doporučuje se ranní zálivka odstátou vodou nebo dešťovkou. Zvažte pořízení zavlažovacího systému nebo je zasaďte do samozavlažovací nádoby.

8. Hnojení: Další živiny přidávejte dle potřeby cca 1× týdně. Ideálně organické hnojivo, tekuté slepičince či jinou alternativu vhodnou na zeleninu nebo specificky pro okurky aplikujte dle návodu konkrétního produktu.

9. Škůdci a nemoci: Okurky nejčastěji napadá plíseň okurková způsobená vyšší vlhkostí, poznáte ji díky žlutým hranatým skvrnám na listech. Objevit se mohou také padlí a okurková mozaika, svilušky a klopušky. Zabráníte jim odstraněním příčiny a ochranným prostředkem proti chorobě či škůdci.

Jaké ovoce je vhodné na balkon?

• Drobné ovoce: jahody zahradní i lesní, borůvky, maliny, ostružiny, rybíz, angrešt, josta, moruše;

• zakrslé peckoviny: meruňky, švestky, broskve, třešně;

• zakrslé jádroviny: hruška, jabloň, muchovník;

• zakrslé citrusy: citrony, mandarinky, pomeranče, buddhova ruka a cedrát;

• hroznové víno;

• fíky a kiwi;

• pepino gold (převislé melounky);

• rakytník a kustovnice čínská (goji).

Malé keříky bobulovitého ovoce jsou sázkou na jistotu. Stačí vám na ně relativně malá plocha a nějaký ten sluneční paprsek. U každého druhu se podívejte na jeho požadavky týkající se zálivky a slunce a dle toho nádobu s rostlinkou umístěte. Je možné, že vám bude růst i třeba na severním balkoně, plodů však nebude tolik a také nebudou tak sladké.

Na balkoně ale můžete pěstovat i ovocné keře a stromky, je však samozřejmě třeba mít na ně dost místa. Například u jabloní, citrusů či meruněk vybírejte zakrslé sloupkovité druhy, u kterých nehrozí, že vám z nich vyroste strom vhodný na zahradu. Vždy si tak předem ověřte, že je dřevina vhodná na balkon. Berte v potaz i požadavky na nádobu - její velikost a hloubku dle velikosti kořenového systému. Hrušním stačí menší prostor, ale třeba broskve musí mít nádobu větší.

U hroznového vína a jiných popínavých nebo převislých druhů promyslete umístění rostlin tak, aby se měly o co opřít (stěna, opěrná tyč, síť) či aby naopak nevisely až k sousedům pod vámi.

Substrát, zálivku, hnojení a ošetření proti chorobám či škůdcům volte dle druhu rostliny a jejích požadavků.

Tip: Pokud chcete mít ovoce a ne jen okrasnou dřevinu, předem si vyhledejte, jak se daná rostlina opyluje. Např. pro pěstování rakytníku musíte mít samčí i samičí rostlinu, jelikož není tzv. samosprašný a jedna rostlina se tedy sama neopyluje.

Jak skladovat zeleninu a ovoce v lednici?

Pěstování jahod na balkoně

1. Nádoba: Jahody potřebují alespoň 20-30 cm místa do hloubky i mezi jednotlivými rostlinami a dobrou drenáž. Skvěle poslouží závěsný koš, truhlík na zábradlí nebo květináč s více otvory.

2. Odrůda: Na menší plochy balkonu jsou vhodné stále plodící, kompaktní odrůdy, které mohou být klasické „vzpřímené“ nebo převislé. Vybírejte proto dle toho, zda budete nádobu zavěšovat nebo stavět na zem. Běžně se u nás pěstují velkoplodé druhy, ale vybírat můžete i z odrůd s menšími plody.

3. Půda: Jahody preferují mírně kyselou, humózní půdu bohatou na živiny. Použijte kvalitní substrát a přidejte trochu kompostu a písku. Na dno nádoby vsypte vrstvu drenáže ze štěrku, keramzitu nebo hliněných střepů.

4. Sázení dle druhu sazenice: Koupit můžete jahody v kontejnerech a tzv. frigo sadbu. Ty z kontejneru sázejte tak hluboko, jak byly v předešlé nádobě. Frigo sadbu na hodinu namočte, kořínky o třetinu zkraťte a sázejte kolmo do zeminy až po hranu zeleného středu sazeničky. Ven je vysazujte po posledních mrazech cca od druhé poloviny května. Lze je předpěstovat i ze semen sypaných na povrch substrátu se zajištěním pravidelného rosení a s dostatkem světla.

5. Mulč: Na povrch zeminy dejte vrstvu mulče, který v zemině udrží více vlhkosti a také zabrání plesnivění plodů v případě, že by ležely na substrátu. Použít lze slámu nebo štěpku. 

6. Umístění: K dosažení nejlepších výnosů potřebují alespoň 6 až 8 hodin slunce. Dejte je tedy na místo, kde je ho dostatek a pokud se taková plocha na vašem balkoně nenachází, zvažte pěstování jiné plodiny.

7. Zálivka: Rostliny zalévejte pravidelně v ranních hodinách odstátou vodou nebo dešťovkou - spíše častěji menším množstvím vody. Pozor, abyste vodu nelili na listy. Zvlášť těsně po zasazení je třeba na zálivku dbát, než jahody dostatečně prokoření. 

8. Hnojení: Ideálně již při sázení přidejte do zeminy hnojivo s postupným uvolňováním. Jinak kupte organické hnojivo vhodné na jahody a aplikujte jej dle potřeby. Zpravidla se hnojí před květem a po sklizni, řiďte se však návodem konkrétního produktu.

9. Škůdci a nemoci: Rostliny jahodníku jsou oblíbené u mšic, svilušek, květopase a slimáků, napadnout je může také plíseň šedá. Pravidelně své rostliny kontrolujte, zda jsou listy a plody v pořádku. Případně pořiďte odpovídající prostředky na ochranu rostlin.