10 zvyků a tradic na Vánoce: Které z nich dodržujete?

V minulosti byly velmi oblíbené různé obyčeje spojené s magií a věštěním, protože lidé věřili, že jim pomohou odhalit, co je čeká v nadcházejícím roce. Vánoce se považovaly za dobu, kdy hranice mezi světem lidí a nadpřirozených sil byla tenčí, a proto měli mnozí pocit, že právě v tuto dobu mohou pomocí různých rituálů ovlivnit svůj osud.

Dodržování zvyků lidem přinášelo naději na lepší časy, což bylo v období dlouhých zimních nocí a nejistoty velmi důležité. Některé z nich se udržely až dodnes. V současné době je však plníme většinou spíš pro zábavu a kvůli určité zvědavosti.

Vánoční stromek je typickým symbolem Vánoc. Dříve se zdobily venku v přírodě sušeným ovocem, perníčky nebo slaměnými ozdobam. Později si je lidé začali nosit domů, protože věřili, že je ochrání před mrtvými dušemi. Proto každý rok zkrášlujeme, ať už živý, nebo umělý strom různobarevnými (často i ručně vyráběnými) ozdobami, lesklými řetězy, světýlky či svíčkami spolu s hvězdou na vrcholku, která symbolizuje naději a prozření. V některých rodinách se dodnes zachoval zvyk, kdy děti nesmí vidět stromeček, dokud ho „Ježíšek“ na Štědrý večer nerozzáří. Je to okamžik, kdy se celá rodina shromáždí kolem, sdílí radost, lásku a těší se na společné chvíle strávené u slavnostního stolu. 

Tip: Dalšími vánočními symboly jsou adventní věnec a kalendář. Co takhle si je s námi vyrobit?

 3 tipy na výrobu adventního věnce

Jak vyrobit adventní kalendář a čím ho naplnit? 

Štědrovečerní večeře je nejen kulinářským zážitkem, ale i časem, kdy se všichni sejdou u jednoho stolu. Tento rituál, který sahá až do středověku, tradičně zahrnoval pouze bezmasá jídla, protože se obvykle dodržoval celodenní půst. Kladl se důraz na jednoduchost a skromnost pokrmů, která měla symbolizovat duchovní očistu. Jedl se houbový kuba nebo jáhelník ochucený medem, jablky, ořechy a sušenými švestkami. Podávala se také rybí polévka a nezapomínalo se ani na sladké pečivo plněné sušeným ovocem.  

Mezi další oblíbené vánoční pokrmy se řadí také cukroví a vánočka, kterou si s námi můžete upéct.

Recept na nejlepší domácí vánočku a tipy na její zaplétání

Recepty na vánoční cukroví

Kapr je v Česku neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře a jeho příběh začíná už na předvánočních trzích, kde si lidé vybírají toho svého. Ti zručnější s rybářským lístek si ho rovnou vyloví z rybníka. Když se pak objeví na štědrovečerní tabuli, symbolizuje hojnost a bohatství.

K této tradici se váže také pověra spojená s rybími šupinami – ty si lidé schovávají do peněženky, aby jim celý rok přinášely štěstí a dostatek peněz. Dnes už je kapr v mnohých rodinách nahrazován lososem či oblíbenými kuřecími nebo vepřovými řízky, které se podávají s bramborovým salátem. 

Rozkrajování jablíčka na Štědrý večer je jedním z nejmilejších českých vánočních zvyků, který do rodinného kruhu vnáší naději a společnou zvědavost. Po večeři se vezme krásně červené jablíčko a rozkrojí se napříč – kolmo ke stopce. Všichni se pak napjatě podívají, co se uvnitř objeví.

• Pokud má jádřinec tvar hvězdičky, je to dobré znamení, že se rodina příští rok sejde ve zdraví.

• Tvar kříže podle našich předků předpovídal nemoc či dokonce smrt.

Jak na zavařování jablek?

Věštění z olova je staročeskou tradicí, která má v sobě kapku tajemna a hravé zvědavosti. Na Štědrý večer se kousky olova roztaví nad plamenem a poté se nalévají do studené vody. Tam okamžitě ztuhne a vytvoří prazvláštní útvary, které se pak společně rozlušťují. Každý si v nich může najít předpověď pro nadcházející rok – někomu připomínají symboly štěstí, jinému lásku nebo cestování.

Lití olova přináší do celého večera zábavné napětí a spoustu legrace, když se rodina pokouší vymyslet, co jim osud v novém roce nachystá.

Tento rituál je spojován s vidinou cestování a nových zážitků. Každý člen rodiny si vyrobí svou malou lodičku – skořápku od ořechu se zapálenou svíčkou – a opatrně ji pustí na vodu. Lodičky pak společně plují v lavoru a jejich pohyb symbolizuje, co čeká každého v příštím roce:

• Pohybuje-li se lodička převážně blízko u břehu, znamená to, že dotyčný zůstane doma.

• Pokud se vydá na širou vodu, možná ho čekají nová dobrodružství. 

Jmelí, se svými drobnými bílými bobulkami, symbolizuje štěstí, lásku a požehnání. Tato tradice sahá až do dávných dob, kdy lidé věřili, že má magické ochranné schopnosti – přinášelo do domova požehnání, ochranu před zlými duchy a podporovalo plodnost. 

Zvyk zavěsit ho nad dveře či na lustr dodnes přetrvává a říká se, že polibek pod jmelím zajistí lásku a harmonii po celý příští rok. Zvlášť pro zamilované páry je to krásná příležitost si připomenout vzájemnou náklonnost.

Říká se, že kdo vydrží celý den nejíst, uvidí večer zlaté prasátko – symbol štěstí a hojnosti. Tento zvyk má kořeny ve starých lidových obyčejích, kdy půst sloužil nejen k duchovní očistě, ale i jako příprava na slavnostní večeři. 

Pro děti je to ale spíše hra, při které s nadšením očekávají, zda se zlaté prasátko opravdu objeví – třeba v odlesku svíčky nebo na stěně, když se stmívá. A i když se půst občas „prolomí“ malým kouskem cukroví, je zábavné pozorovat, jak se ho každý snaží svědomitě dodržet.

Kořeny této starodávné tradice sahají až do dob našich babiček a prababiček, kdy svobodné dívky hledaly znamení o svém osudu. Věřilo se, že magické spojení Vánoc s duchovnem může předpovídat budoucnost. Proto si dívky na Štědrý den zuly střevíc, postavily se zády ke dveřím a hodily ho přes své rameno. 

• Když dopadl špičkou ke dveřím, mělo to být znamení, že se v příštím roce provdají a opustí rodný dům.

• Pata ke dveřím znamenala, že se jejich čas ještě nenaplnil. 

Tento hravý rituál plný očekávání v některých domácnostech přetrval až do dneška.

Betlémy do domovů přinášejí pocit pokory a připomínají zázrak narození Ježíška. V Česku se začaly stavět už v 16. století, kdy byly velmi oblíbené dřevěné, papírové nebo keramické figurky, které znázorňovaly Svatou rodinu, pastýře, tři krále i zvířátka. 

Dodnes se betlém sestavuje většinou na konci adventu a uklízí až na Hromnice (2. února). Původně byl dominantním prvkem vánoční výzdoby většiny domácností a místo pod stromeček se kladly dárky právě pod něj. 

Jak vybrat vánoční dekorace?

V českých domácnostech se kdysi dodržovalo mnoho staročeských tradic, ale v dnešní době už je málokdo zná. Jak jste na tom vy?

• Klepání na kurník: Neprovdané dívky kdysi klepaly střevícem na dvířka kurníku. Pokud se ozvala slepice, znamenalo to, že slečna zůstane neprovdaná. Když však zakokrhal kohout, mohla se těšit na brzkou svatbu.

• Nevstávat od stolu: Během štědrovečerní večeře byla všechna jídla připravena na dosah ruky, protože se nesmělo vstávat od stolu. Kdo by vstal, přivolal by na sebe neštěstí do následujícího roku.

• Sudý počet lidí: Pokud měla rodina lichý počet členů, přidával se na stůl jeden prázdný talíř navíc. Tento zvyk buď vyjadřoval solidaritu vůči těm, kteří by mohli potřebovat útočiště, nebo sloužil jako vzpomínka na blízkého, který se již rodinného setkání nemohl zúčastnit.

• Ovázaný stůl: Při večeři se stůl ovazoval provazem nebo řetězem, aby se rodina sešla pohromadě i v příštím roce. Pod stůl se často umisťovaly dvě zkřížené sekery. Kdo se jich dotkl nohou, udržel si pevné zdraví do příštích let.

• Otevřená okna a dveře: Těsně před půlnocí se otevírala okna a dveře, aby mohli do domu vstoupit andělé i duchové dobré vůle.

• Světlo v oknech: Světlo pro zatoulané duše bylo tradičně zapalováno v okně nebo na stole, aby poskytlo útěchu a orientaci těm, kteří by mohli bloudit v zimní noci.

• Ranní očista: Kdo vstal na Štědrý den brzy ráno a opláchl se studenou vodou z potoka či studny, mohl se po celý další rok těšit pevnému zdraví.

• Cibulové slupky: Do 12 cibulových slupek, které představovaly jednotlivé měsíce, se nasypala špetka soli. Jestliže se sůl do rána rozpustila, znamenalo to, že daný měsíc bude deštivý.

• Vymetání štěstí: Na Štědrý den se nesmělo zametat, protože lidé věřili, že by tím mohli vyhnat štěstí z domu.

• Praní a věšení prádla: Podle staré pověry přinášelo praní i věšení prádla na Štědrý den smůlu. Věřilo se, že ten, kdo prádlo vypere, přivolá úmrtí někoho z rodiny.

• Třesení stromkem: Svobodné dívky vybíhaly po večeři ven a třásly větvemi jabloně nebo zlatého deště. Pokud se z nějaké strany ozval štěkot psa či vytí, znamenalo to, že odtamtud přijde jejich budoucí ženich.

• Patky i vejce pro štěstí: Když jste si chtěli zajistit štěstí, stačilo během štědrovečerní večeře sníst kousek tvrdého pečiva. Druhý den se pak jedla vejce snesená na Boží hod jako symbol prosperity a hojnosti.

Tipy na dárky   Jak balit dárky?