Zahrada ve městě ve stylu urban jungle

Vracet se domů a už zpoza rohu vidět rozkvetlé okno je nejen moderní, ale i krásné. Navíc v posledních několika letech se ukázalo, že žít v souladu s přírodou je i pro městského člověka velice důležité. Zeleň člověku dává uniknout od každodenních starostí, stresu, dodává mu tolik potřebnou energii a doslova napomáhá se opět zhluboka nadechnout čerstvého vzduchu. Vždyť zelená je barvou klidu a harmonie. Tak proč mít okno s parapetem jen k utírání prachu a odkládání často nepotřebných maličkostí? Vytvořte si, za oknem i na něm, svou dokonalou minizahrádku.

Okenní minizahrádka, která bude vaší chloubou i potěšením

Možnost mít doma krásné květy, voňavé a čerstvé bylinky nebo chutné kousky domácí zeleniny nemusí být výsadou majitelů zahrad a rodinných domů. I doma v paneláku, za oknem či vnitřním parapetu můžete čarovat jako strýček Pompo. Doma si na okně můžete pěstovat celou řadu nenáročných bylinek. Nebojte se vyzkoušet osvědčenou klasiku jako je bazalka, meduňka, máta, pažitka, petrželka nebo v obchodě hůře dostupný kopr. Pokud se budete chtít zakousnout do šťavnatého rajčátka či okurky, také není problém.

Alfou omegou každého domácího pěstování na okně je správný výběr květináče či truhlíku, který musí nejen plnit svou funkci, ale měl by také ladit s okolím a dotvářet celkový design každé domácnosti. Nejzákladnějším pravidlem je mít květináč či truhlík s otvorem vespod, čímž velmi snadno předejdete nežádoucímu uhnívání kořínků. Pokud budete mít květináče venku i při dešti, zkontrolujte vždy, aby nestály v misce plné vody.
Aby se vaší okenní zeleni dobře dařilo, je třeba jí pořídit správnou půdu. Ideální je pořídit si v zahradnictví či specializovaném obchodě speciální substrát vhodný pro pěstování zeleniny, ovoce, bylinek či dalších rostlin. Ještě dříve než do něj rostliny nebo semínka zasadíte, promíchejte ho s malým množstvím písku či polystyrenovými kuličkami pro větší vzdušnost půdy.

Pokud ale vaše srdce bije spíše pro vůni a vizuální prožitek, není nic jednoduššího než proměnit si okno v jeden barevný záhon. Mezi nejběžnější květiny, které můžete najít na českých okenních zahrádkách, patří muškáty, begónie, zelenec, šplhavnice, maranty, orchideje, toulitky, bromélie, pelargonie, asparágus a další světlomilky. Při pěstování pokojových i venkovních rostlin si všímejte, kolik slunce během dne do bytu pronikne a na základě toho zvažte svůj výběr rostlin. Pro některé květiny může být střídání teplot u okna nebezpečné a nemuselo by se jim zde proto dařit.

Které pokojovce se bude dařit na severu, jihu, západu či naopak východu?

• Jih bude jednoznačně prospívat hlavně sukulentním rostlinám, mezi které patří kaktusy či fíky. Jižní stranou ale vezmou za vděk také ibišky, pelargonie, oleandry a další světlomilné rostliny. 

• Severní strana bude prospívat převážně chladnomilným a tzv. otužilým rostlinám, které mají velmi nízké či minimální požadavky na světlo. Dařit se zde bude tedy kapradinám, klíviím, asparágu nebo hortenziím. 

• Západ je skvělou volbou pro většinu pokojových květin s nižším nárokem na světlo a menší potřebou slunečních paprsků. Na okna orientovaná západním směrem proto umístěte například begónie, bromélie, kamélie nebo lipky. 

• Východní strana nabízí omezené množství denního světla. Proto je vhodné situovat na východní stranu takové rostliny, které jsou sice světlomilné, ale nepotrpí si na přímé slunce. Pak navíc není nutné řešit tak časté zavlažování. Skvěle se na východ hodí staré známé begónie, fuchsie, šeflery či kapradiny. 

Tip: Kaktusy a sukulenty jsou skvělou volbou pro parapety. Potřebují minimálně péče, ale radost, kterou vám vykvetlý květ kaktusu přinese, je k nezaplacení.

Jak si vybrat květináč a truhlík?   Jak na výběr subtrátu a hnojiva?

Máte doma alespoň malý balkon? Zapojte představivost, nechte se inspirovat bohatým světem pěstitelských vychytávek a nebojte se pustit do práce. I na balkoně totiž můžete být blíž přírodě a vypěstovat si vše, po čem vaše srdce i chuť prahne. Co se zakousnout do čerstvého bio rajčátka, které jste si na balkoně sami vypěstovali? To je chuť, která vás donutí zavřít oči a nemyslet už na nic jiného. 

Pěstování na balkoně má tu výhodu, že je zde dostatek denního světla a tepla. Dařit se zde proto bude jak klasickým okrasným rostlinám, tak i rajčatům, salátu nebo jahodám. Současné zahradničení jde navíc s dobou a není proto divu, že je možné pořídit si pro pěstování domácí zeleniny či ovoce speciální odrůdy, které jsou pro balkonové pěstování speciálně vyšlechtěné. 

Jak na zahradu na balkoně?

Využijte každého centimetru - i toho vzdušného

Co půjde, doslova pověste do vzduchu. Zapomeňte na prostorová omezení. Víte, že existuje celá škála rostlin, které si na své balkonové zahradě můžete pěstovat tzv. hydroponicky? I když to může znít příliš vědecky, opak je pravdou - jde o pěstování bez půdy. Vystačíte si jen se závěsnými truhlíky či květináči.

Velice zajímavou alternativou jsou také japonské kokedamy, elegantní mechové koule, které jsou pro balkonovou dekoraci přímo stvořené. Praktické řešení přináší také tzv. vertikální zahrada. Tu si velice snadno vytvoříte sestavením a zavěšením vhodných květináčů a truhlíků přímo na stěnu. Možné a designově efektní je také použití staré palety, kterou přidělejte na stěnu balkonu. Vzniklé mezery jednotlivých latěk takto vytvoří dokonalé úložné prostory pro květinovou dekoraci. Vertikální zahrady, které jsou ve světě zahradní architektury nazývány jako zelené stěny, jsou vyhledávanými pomocníky zvláště v smogem znečištěných oblastech. Velmi efektivně totiž odbourávají a pohlcují škodliviny i smog z okolí a napomáhají také přirozeně zvlhčovat vzduch.

Jak na balkoně nejen pěstovat, ale i vypěstovat?

Vypěstovat si chutná rajčátka, vzrostlé okurky a další vitamínové bomby nemusí být ani na balkonu a jeho pár metrech čtverečních utopií. Jak ale pěstovat, abyste skutečně něco vypěstovali? Stačí se držet pár základních pravidel.

• Pokud se rozhodnete pro pěstování zeleniny včetně té kořenové, počítejte s nutností nákupu hlubších a prostornějších truhlíků nebo, pokud vám to místo dovolí, kupte rovnou vhodnou přepravku. Hned od začátku vsaďte na jistotu a dopřejte své zelenině ten nejvyšší možný komfort v podobě lehké půdy. V té se bude ideálně dařit ředkvičkám, cherry rajčatům nebo mrkvi. 

• Pohlídejte si škůdce. Je sice pravdou, že v domácím prostředí budou vaše úroda i rostliny ve větším bezpečí než například na zahradě, ale škůdci rostlin nikdy nespí. 

Škůdci rostlin vám domů nesmí

• Pravidelně zalévejte a myslete na skutečnost, že potřeba závlahy se postupem času mění. V době klíčení je potřeba zalévat či zavlažovat větší. Při pěstování na balkoně se velmi často zapomíná na nutnost odtoku přebytečné vody, která může způsobit nežádoucí uhnívání semínek či vznik plísní, se kterými se pak jen velmi těžko bojuje. Ideální volbou jsou v mnoha případech samozavlažovací květináče či truhlíky s odtokovým otvorem. 

• I na balkoně budete bojovat s plevelem, kterému se daří všude, kde je teplo a vlhko. Prostor kolem kořenů je vhodné dostatečně kypřit a v případě potřeby i hnojit. 

• Pokud chcete mít zelenou balkonovou zahrádku ve stylu levně, rychle a trvale, vybírejte si pro domácí setbu trvalky a opakovaně či trvale plodící rostliny. 

• Hitem, který nikdy nevyjde z módy, jsou bylinky, kterým se na balkoně skvěle daří. Většinou jsou nenáročné na pěstování a nepotřebují moc místa. A dochutit si sobotní domácí vývar čerstvými bylinkami, které vám rostou na balkoně, je gurmánským nebem. 

Přivoňte si ke svému bylinkovému království

Zakládání střešních zahrad na administrativních i obytných domech se stalo řešením, jak dostat přírodu, zeleň i kus zdravějšího prostředí do zastavěných měst, které přírodu vytlačily na svou periferii. Díky tomu už zeleň není něčím vzácným a dostupným jen na víkendové výlety. 

O ryze pozitivních vlastnostech zelených střech se ví už poměrně dlouho. Jejich předností není jen oku lahodící a uklidňující zelená barva, příjemná přírodní atmosféra či vůně květů, ale i praktická stránka. Zelené střešní zahrádky jsou totiž i skvělou tepelnou a zvukovou izolací, kterou můžete zdokonalit každou nevzhlednou garáž, kůlnu nebo zahradní domek - skvěle totiž vyrovnávají teploty. Všechny benefity střešních zahrad přitom znali už ve starodávné Ninive z doby panování krále Šalamouna, jak potvrdily archeologické vykopávky. 

Základem každé střešní zahrádky je kvalitní hydroizolace, na kterou je nezbytné položit ochrannou geotextilii. Pokud se rozhodnete vybudovat zahradu, po které budete chtít na střeše i chodit, musíte zabudovat i zpevněné plochy, které pohyb osob umožňují a až teprve poté položit drenážní vrstvu, která zajistí odvod přebytečné vody. Teprve až poslední vrstva je tvořena speciálním substrátem pro zelené střechy a vegetaci. Substrát vybírejte co možná nejlehčí a nejvzdušnější. Dobrým pomocníkem vám v tomto případě může být minerál zeolit, který je velmi lehký a substrátu dokáže dodat schopnost vyšší nasákavosti.

Jaké jsou druhy střešních zahrad?

Zelené střechy jsou velice kompatibilní se svým prostředím a vstřícné všem vašim nápadům. Rozdělují na dva základní tipy:

• Intenzivní zelené zahrady, které patří k poměrně náročné záležitosti jak co do otázky finanční, tak pěstitelské. Intenzivní střešní zelené zahrady jsou typické výsadbou trvalek, travin, cibulovin, letniček, keřů, stromů i menších stromků. 

• Extenzivní zelené zahrady jsou oproti tomu levnější a mnohem méně náročnou variantou, jelikož vyžadují jen minimální péči podle cílené vegetace. Výsadba se omezuje a soustředí primárně na sukulenty, trvalky, nenáročné druhy bylinek a odolné mechy. 

Miniskleník aneb zahrada ve skle je ideálním řešením pro ty, kdo nemají zahradu, ale přesto touží po kousku pravé domácí zeleně. Není nic jednoduššího, než mít kousek zahrádky třeba doma v obývacím pokoji. Nejjednodušší cestou je si miniskleník koupit už se zeleným vybavením. Existuje však i tvůrčí cesta – vyrobit si svůj vlastní zelený miniskleník.
Všechny typy miniskleníku postavte do prostoru, kde budou mít dostatek denního světla, ale přímému slunci se raději vyhněte.

Pro domácí pěstování je vhodné používat i mini fóliovníky, pařeniště a sadbovače. Sadbovače slouží pro skupinové předpěstovávání nejen užitkové zeleniny, ale i okrasných květin. Ideální jsou především pro ty rostliny, které mají dlouhou vegetační dobu semínka a mají případně i specifičtější nároky či potřeby na teplo, závlahu či světlo. V těchto malých a praktických sadbovačích je manipulace s nimi maximálně efektivní a minimálně náročná. Jakmile sadbovač splní svou funkci a rostliny je možné přesadit do samostatného květináče, lze jej opakovaně používat.
Obdobnou funkci mají i pro domácí využití tzv. pařeniště, díky kterým dokážete zajistit ty nejlepší možné tepelné podmínky pro růst sazeniček. Používání domácích pařenišť je velmi efektivní, levnou a nenáročnou metodou především pro maximální výnos zasazených semínek.
Opravdovým zahradnickým milovníkům doma nesmí chybět ani mini fóliovník. Ten je nejen hezkým doplňkem terasy či prostornějšího balkonu, ale je také účinným pomocníkem pro uvolňování semen a klonování rostlin. Jakmile vám semínka vyklíčí do požadované velikosti, přesaďte je, ať vám dělají radost.

Přesazování rostlin

Komunitní zahrádky jsou v posledních několika letech hitem a už dávno neplatí, že po tomto typu kousku přírody lační jen obyvatelé velkých měst. Co si pod tímto termínem představit? Komunitní zahrady jsou většinou menší zahrady ve městě, které jsou spravovány a obhospodařovány určitou skupinou/komunitou lidí. Jsou velmi variabilní ve svém vzhledu, funkci i účelu. Může se jednat o jeden či více záhonků, upravený sousedský vnitroblok, pop up zahradu na jednu sezónu až po větší zahradu, která je schopna produkovat potraviny nejen pro své pěstitelské milovníky, ale i sousedy z nejbližšího okolí. 

Jak se stát součástí komunitní zahrádky?

Chcete-li se stát součástí komunitní zahrady, kde si kousek půdy budete moci obhospodařovat, máte dvě možnosti.

1. Poohlédněte se po svém okolí. Zjistěte si, jestli už nějaké komunitní zahrádky fungují, jaké jsou jejich kapacity a co můžete udělat proto, abyste se stali součástí. Většina komunitních zahrad funguje na principu přátelské domluvy s jejím zvoleným správcem. S ohledem na skutečnost, že většina komunitních zahrádek je postavena na loajalitě, přátelském a vstřícném přístupu s cílem nejen umazat se od hlíny, ale také shromažďovat lidi z nejbližšího okolí, je snaha vyjít zájemcům vstříc. 

2. Založte vlastní komunitní zahradu nebo najděte prostor na pár vyvýšených záhonů pro partu nadšených sousedů. Není to nikterak složité. Primárně musíte mít zvolené vhodné místo, kde by bylo reálné komunitní zahradu založit. Poté kontaktujte přímého majitele, v nejčastějších případech město či konkrétní městskou část, která by s vybudováním zeleného prostoru souhlasila. Místo by pro vás mělo být dobře dostupné a také by na pozemku měla být voda, která je pro každou zeleň klíčovým faktorem, případně i elektřina. Pokud se vám podaří zajistit místo, můžete se pustit do samotné organizace, která zahrnuje zřízení společného bankovního účtu, volbu předsedy a rozdělení dalších funkcí. Dobré je také pokusit se zajistit dotace na provoz komunitní zahrady, které by pokryly vstupní investice. Poslední, a často tou nejvíce složitou věcí, je přitáhnout zájem okolí a zajistit plynulý provoz nově vytvořené komunitní zahrady, o kterou by se společně s vámi někdo staral a kultivoval ji. 

Jak vyrobit, založit a osadit vyvýšený záhon?

Proč městům svědčí komunitní a jedlé zahrádky?

Komunitní zahrady přinášejí do často betonového vzhledu velkých i menších měst zeleň, která vnáší nový život a oázy klidu do veřejného prostoru. Druhotným přínosem pro město jako takové je skutečnost, že městskou kasu to ve většině případů nic nestojí, protože jsou to právě sami obyvatelé, kteří nově vzniklé zelené parky či zahrádky sami obhospodařují a financují. Komunitní zahrádky prokazatelně zmírňují dopady změny klimatu například v podobě lepší biodiverzity.

Člověku dělá dobře, když si může v kousku přírody odpočinout od ruchu velkoměsta. Vedle toho stojí za zmínku i skutečnost, že komunitní zahrádky umožňují zlepšit lokální kompostování. Kompostovat je tak možné nejen klasickou zahradní zeleň, ale i běžný bioodpad z domácností, kterého se během každodenního provozu nashromáždí relativně velké množství. I to je jednou z možných cest, jak směřovat k udržitelnosti a soběstačnosti.

Tip: I když jste pěstitelem třeba jen na malém záhonku, tak kdo ví, třeba se vám rajčata utrhnou ze řetězu. Pro všechny případy je dobré se vybavit. Pište si: konev, zahradní rukavice, truhlíky, květináče, kvalitní semínka, tyčky k rajčatům, sudy na vodu a vše, co vám fantazie dovolí.