Velikonoční tradice: Jaké zvyky provázejí Velikonoce v Česku a ve světě?

Velikonoce se každý rok slaví jindy, jejich datum se vypočítává podle lunárního cyklu. Velikonoční neděle připadá na první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti, což vždy vychází na období v rozmezí od 22. března do 25. dubna.

 V roce 2025 oslavíme Velikonoce v tyto dny:

Velikonoční týden je plný symboliky a tradic, které se po staletí předávají z generace na generaci. Říká se mu Svatý nebo Pašijový týden, protože křesťané si v tomto období připomínají poslední dny Ježíše Krista, jeho utrpení, smrt a vzkříšení. Každý den má svůj specifický význam – podívejte se, jaké zvyky se s nimi pojí a které přetrvaly dodnes.

Květná neděle – počátek Velikonoc

Tento den zahajuje Svatý týden a připomíná vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kdy ho lidé vítali palmovými ratolestmi. U nás se místo palmových listů používají kočičky (větvičky vrby jívy), které se světily v kostele a věřilo se, že mají ochrannou moc – chránily domy před blesky, nemocemi i zlými duchy.

Modré pondělí – pohodový start týdne

Podle tradice byl tento den určen k odpočinku – nepracovalo se, a pokud ano, tak se dělalo jen to nejnutnější. V kostelech se vyvěšovaly modré nebo fialové látky, které symbolizovaly postní období. Dnes už volný den nemáme, ale kdo by si nechtěl užít trochu klidu na začátku týdne?

Žluté či Šedivé úterý – velký úklid je tady!

Úterý se neslo ve znamení důkladného úklidu domácnosti. Staří hospodáři věřili, že je třeba vymést všechny pavučiny a nečistoty, aby se do domu nedostala smůla a neštěstí. Pokud tedy chcete jít ve stopách našich předků, popadněte smeták a pusťte se do jarního úklidu!

Přivítejte jaro bez pavučin

Škaredá či Sazometná středa – úsměv, prosím!

Pozor na mrzuté nálady! Podle pověry se na Škaredou středu nesmíte mračit, jinak vám to zůstane po celý rok. V křesťanské tradici tato středa připomíná den, kdy Jidáš zradil Ježíše Krista. Říkalo se jí také Sazometná, protože se vymetaly komíny od sazí, které symbolizovaly smutek. 

Zelený čtvrtek – den zdraví a kouzelných zvonů

Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění a očisty. Traduje se, že by se mělo jíst něco zeleného – špenát, zelí, hrášek nebo kopřivy. Symbolizuje to zdraví a sílu na celý rok.

A víte, proč se říká, že „zvony odlétají do Říma“? Podle tradice se od tohoto dne v kostelech nerozezní zvony až do Bílé soboty – místo nich se používaly dřevěné řehtačky a klapačky, které měly vyhnat zlé síly.

Velký pátek – tajemné síly a hledání pokladů

Velký pátek je nejtišším dnem Velikonoc. Připomíná den ukřižování Ježíše Krista a je spojen s rozjímáním, klidem a půstem.

Podle lidových pověr se ale věřilo, že se v tento den otevírají skály a vydávají ukryté poklady. Staří hospodáři také sledovali vodu – prameny měly mít zázračnou moc. Kdo se umyl v řece, byl po celý rok zdravý. Tak co, vyrazíte hledat poklad a dopřejete si ranní osvěžení?

Bílá sobota – přípravy na sváteční hodování

Bílá sobota je dnem příprav na Velikonoce. Peče se beránek, mazance, barví se vajíčka a připravují pomlázky. V kostelech končí postní období velikonoční vigilií – lidé nosili domů posvěcený oheň a vodu, které měly chránit jejich domovy. Pokud chcete pokračovat v tradici, můžete si večer zapálit svíčku a užít si chvíli klidu.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) – sváteční hostina

Neděle je dnem vzkříšení, radosti a oslav, protože Ježíš Kristus vstal z mrtvých. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, ale stejně důležitou tradicí je velikonoční hostina. Na stole nesmí chybět velikonoční beránek, mazanec či nádivka.

Velikonoční pondělí – hody, hody doprovody

A je to tady – nejveselejší den Velikonoc! Chlapci pletou pomlázky a chodí koledovat a šlehat dívky, aby byly po celý rok zdravé, krásné a plné energie. Ty na oplátku dávají koledníkům malovaná vajíčka, často i sladkosti nebo dokonce panáčka něčeho ostřejšího. V některých regionech (například na Moravě) dívky polévají chlapce vodou.

Ať už vám na dveře zaklepe malý, nebo velký koledník, buďte připraveni. Čokoládové figurky, cukrovinky jako od Willyho Wonky, vajíčka či poctivá pálenka jsou vždy trefou do černého. Ke klasickým neřestem jsou oříšky či sušené plody zdravou a chutnou alternativou.

Velikonoce jsou v České republice bohaté na jedinečné zvyky, které se v průběhu staletí vyvíjely a dodnes se liší region od regionu. Jaké symboly a tradice k českým Velikonocům neodmyslitelně patří?

Pomlázka – symbol zdraví a svěžesti

Pomlázka je jedním z nejvýraznějších velikonočních symbolů. Plete se z čerstvých vrbových proutků, které se namáčí do vody. Šlehání pomlázkou pak symbolizuje předání svěžesti, síly a zdraví – proutky vrby mají být pružné a plné života, což se má dle pověry přenést i na dívky. Pomlázka má ale také ochranný a očistný význam – šlehání pomáhá zahnat nemoci a přinést štěstí.

Jak uplést pomlázku z 8, 6, 4 či 12 prutů?

Kraslice – symbol nového života

Velikonoční vajíčko je symbolem plodnosti, života a obnovy. Už od pradávna lidé věřili, že vejce má magickou moc a přináší štěstí a ochranu. Kraslice se předávají koledníkům jako odměna za vyšlehání pomlázkou a často jsou skutečnými uměleckými díly.

Existuje mnoho technik zdobení kraslic:

• Přírodní barvení – vyzkoušejte cibulové slupky, červenou řepu, špenát nebo kurkumu.

• Vosková technika – naneste na vejce horký vosk a poté je obarvěte.

• Olepování – použijte třpytky, krajky, korálky, samolepky nebo ubrouskovou techniku.

• Rytí vzorů – obarvěte vajíčko a opatrně do skořápky vyryjte obrázky.

• Razítkování a malování prsty – ideální technika pro menší děti.

Tipy na přírodní barvení vajíček Jak dlouho vařit vejce?

Řehtačky – rámus místo zvonů

Jak už jsme zmiňovali, od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty se v kostelech nezvoní, protože podle legendy „zvony odlétají do Říma“. Místo nich muži a děti obcházejí vesnice s řehtačkami a dělají hluk.

Proč se chodí řehtat?

• Aby vyhnali zlé síly a připomněli, že je potřeba se sejít v kostele.

• Kdysi chlapci řehtali i před domy a za odměnu dostávali drobné nebo jídlo – něco jako velikonoční koleda.

Velikonoční beránek – sladký symbol oběti a nevinnosti

Na žádném českém velikonočním stole nesmí chybět pečený beránek! Tento symbol vychází z křesťanské tradice, kde beránek představuje Ježíše Krista, označovaného jako „Beránek Boží“.

Dříve se pekl z kynutého těsta, dnes je oblíbenější piškotová nebo bábovková varianta. Nejčastěji se zdobí cukrovou polevou, mašlí kolem krku a rozinkami místo očí. Kdo nechce ztrácet čas pečením, může si koupit beránka z máslového těsta nebo marcipánu.

Další velikonoční dobroty – od mazance po nádivku

Stejně jako beránek, tak i ostatní dobroty, které se podávají o Velikonocích, mají v českých domácnostech dlouhou tradici. Každé jídlo má svůj význam:

• Mazanec – tradiční kynutý bochánek s mandlemi a rozinkami, který se pekl na Bílou sobotu a jedl na Boží hod velikonoční.

• Jidáše – malé sladké pečivo ve tvaru stočeného provázku, které se jí na Zelený čtvrtek. Symbolizují provaz, na kterém se oběsil Jidáš.

• Boží milosti – smažené křehké pečivo, které se v některých regionech připravovalo na Velikonoční neděli.

• Nádivka – tradiční pokrm z vajec, pečiva, mléka a jarních bylinek, jako jsou kopřivy nebo petržel. Obsahuje také maso, které se po půstu konečně smí jíst. Peče se dodnes a každá rodina má svůj vlastní recept.

Jak vybrat vestavnou troubu?

Velikonoční tradice se po celém světě liší, ale všude mají jedno společné – oslavují příchod jara a nový život. 

• V Anglii jsou oblíbené velikonoční honby za vajíčky (Easter Egg Hunt), kdy děti hledají čokoládová vajíčka (ukrytá na zahradě nebo v parcích), která jim schoval velikonoční zajíček. 

• V Americe je kromě hledání vajíček populární i Easter Egg Roll, tedy kutálení vajíček, které se každoročně koná v zahradách Bílého domu. Mnoho Američanů se také účastní velikonočních průvodů, z nichž nejznámější je v New Yorku na Páté avenue. 

• Ve Španělsku se konají velkolepá procesí, při nichž věřící nosí sochy svatých a oblékají se do tradičních rouch.

• V Austrálii nenosí vajíčka zajíček, ale bilby, ohrožené zvířátko podobné klokánkovi, které se stalo symbolem místních Velikonoc. 

• Na Filipínách probíhají dramatické pašijové hry, v nichž věřící ztvárňují poslední dny Ježíšova života.

• V Německu je oblíbenou tradicí zdobení velikonočních stromů.

• Na Slovensku jsou (podobně jako u nás) oblíbené pomlázky a polévání vodou.

Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších svátků v křesťanském světě, protože připomínají vzkříšení Ježíše Krista. Původ Velikonoc však sahá ještě dál do historie, kdy se tyto svátky spojovaly s pohanskými oslavami příchodu jara.

Biblický základ Velikonoc

Podle evangelijních záznamů byl Ježíš Kristus ukřižován v pátek (Velký pátek) a jeho tělo bylo pohřbeno v hrobce. V neděli ráno (Boží hod velikonoční) však jeho učedníci objevili, že hrob je prázdný – Ježíš vstal z mrtvých. Tato událost, popsaná v Novém zákoně, se odehrála třetí den po jeho ukřižování, což podle křesťanské víry symbolizuje vítězství života nad smrtí, vykoupení hříchů a naději na věčný život. Tento zázrak se stal základem křesťanské víry.

Velikonoce jsou úzce propojeny s masopustem, protože masopustní období přímo předchází postní době, která vrcholí právě Velikonocemi.

Co je masopust a jaké tradice dodržujeme?

Pohanské kořeny Velikonoc

Ještě před příchodem křesťanství oslavovaly různé starověké kultury příchod jara jako symbol nového života, plodnosti a probouzející se přírody.

Germánské a keltské oslavy – Staří Germáni uctívali bohyni jara a plodnosti Ostaru (Eostre), od jejíhož jména pravděpodobně pochází anglický název Easter. S touto bohyní byl spojován zajíc jako symbol plodnosti a nového života.

Slovanské tradice – Pohanská jarní slavnost byla spojena s oslavou slunce, nového života a obětí bohům. Lidé věřili, že v tomto období je důležité očistit duši i tělo, proto se dodržovaly různé očistné rituály, včetně půstu a polévání vodou.

Židovský svátek Pesach – Velikonoce mají blízký vztah i k židovskému svátku Pesach, který připomíná vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Ježíšova poslední večeře byla pravděpodobně oslavou právě tohoto svátku.

Díky spojení pohanských, židovských i křesťanských prvků se Velikonoce vyvinuly v bohatý svátek plný symbolů, zvyků a rituálů, které se v různých zemích a kulturách liší.

Ať už máte doma malé koledníky, nebo tvořivé nadšence, zapojte je do velikonočních příprav a vytvořte si společně nezapomenutelné chvilky. Zde je pár tipů:

Vyrobte si velikonoční dekorace

Pusťte se svými ratolestmi do výroby vlastní originální výzdoby. Nebojte se držet klasiky a kraslicemi, slepičkami, kuřátky a zubatými králíky vyzdobte okna, dveře i parapety. Svůj byt i zahrádku provoňte čerstvými narcisky a tulipány, zasejte osení a najděte si čas i na vlastnoručně batikované tričko, ze kterého budou chrlit jarní barvy. Všechny tipy jsme vám sepsali v tomto článku:

10+ nápadů na velikonoční tvoření s dětmi  

Upečte velikonoční pochoutky

Nechte děti mazat beránka marmeládou, mazanec vejcem nebo plést jidášky – fantazii se meze nekladou! Kromě tradičních dobrot můžete se svými malými pekaři upéct zdobené perníčky – vytvořte zajíčky, kuřátka nebo tvar vajíček. Jak na to, vám poradíme zde:

5 receptů na nejlepší medové perníčky

Uspořádejte hon za pokladem

Co takhle zabavit děti hledáním velikonočních vajíček na zahradě nebo doma? Tento zvyk pochází z Anglie a USA, ale rychle si našel oblibu i u nás.

1. Schovejte vajíčka (čokoládová nebo plastová s malým překvapením uvnitř) a dejte dětem nápovědy, podle kterých je najdou.

2. Vytvořte mapu nebo úkoly – děti budou hledat vajíčka podle indicií nebo plnit jednoduché úkoly.

3. Odměňte je – kromě sladkostí můžete nachystat drobné hračky, omalovánky nebo jarní kytičky.

Ať už jsou pro vás Velikonoce duchovním svátkem, oslavou jara, nebo prostě časem rodinných setkání a tradic, užijte si je naplno a s úsměvem na tváři!