Zjistěte, kdy začít s příkrmy a jak přikrmovat miminko

První lžičky příkrmu by se mělo vaše děťátko dočkat v závislosti od toho, jestli je kojeno, či nikoli. U dětí vyživovaných kojeneckým mlékem byste měli začít s příkrmy od ukončeného 4. měsíce. Kojené děti si vystačí s mateřským mlékem až do ukončeného 6. měsíce. V tomto věku začíná dětem stoupat potřeba vyššího příjmu energie. 

První příkrmy lze nazvat ochutnáváním. Zkoušíte, co dítěti chutná, rozšiřujete jeho chuťové možnosti a zjišťujete případné alergie. Nenechte se odradit počátečním odmítnutím určitého pokrmu dítětem. Než si na novou surovinu zvykne, musí ji nejdřív několikrát ochutnat – uvádí se až dvacetkrát! Po každém příkrmu je ze začátku důležité dítě ještě nakojit nebo dokrmit kojeneckým mlékem. 

Pomůcky pro přípravu příkrmů a krmení dítěte 

Na vaření příkrmů a pohodlné krmení děťátka se vám budou hodit: 

• Běžný hrnec nebo rendlík na vaření a napařovací vějířek – Lze je nahradit speciálním parním hrncem, ve kterém nejenomže pokrm uvaříte, ale u některých modelů ho i rovnou rozmixujete, což oceníte zejména u malých miminek. 

• Plastová nebo silikonová lžička – Čím menší, tím lepší. Polykací reflex má dítě na zadní třetině jazyka, proto mu lžičku pokládejte až na toto místo. 

• Jídelní židlička – Ideálně s polohovacími zády, protože miminka ještě sama nesedí a krmíte je v polosedě. Pro první příkrmy lze miminko posadit i do hnízdečka vytvořeného z kojicího polštáře, který se ovšem může od příkrmu ušpinit. 

• Bryndák – Ušetří vám převlíkání miminka po obědě. 

Svému miminku chcete dopřát to nejlepší, a proto mu budete nejspíš vařit sami. Co byste na to mohli potřebovat? S mixérem připravíte krémovou dobrotu, jejíž konzistence bude přesně podle vašich představ a potřeb děťátka. V ohřívači kojeneckých lahví přihřejete kromě kojeneckého mléka i skleničku se zeleninovým nebo maso-zeleninovým příkrmem (víčko při ohřívání odstraňte a příkrm často promíchávejte). Misku s přísavkou oceníte, protože zabrání klouzání misky po povrchu stolu. 

Jak vybrat mixér na extra hladké pyré?   Jak vybrat jídelní židličku?

Zelenina 

U prvních příkrmů začínáme zeleninou, aby si dítě zvyklo na méně sladkou chuť. Pokud by ochutnalo nejdřív ovoce, zeleninu by mohlo následně odmítat. Nejvhodnější jsou pro začátek brambory, sladké brambory, mrkev, dýně, špenát, červená řepa a cuketa. Od 6. měsíce můžete příkrmy obohatit o brokolici, hrášek a kukuřici. Při přípravě zbavte zeleninu slupky, pokrájejte ji na menší kousky a uvařte v páře. Příkrm najemno rozmixujte (časem postačí pokrm rozmačkat vidličkou) a přidejte jednu až dvě kapky kvalitního rostlinného oleje, který pomáhá vstřebávat vitamíny a zvýrazňuje skutečnou chuť zeleniny. 

Maso 

Maso by se mělo stát součástí jídelníčku vašeho miminka zhruba měsíc po úspěšném zavedení několika druhů zeleniny. Neservírujte ho dítěti každý den, ze začátku postačí jednou týdně a postupně tento interval zkracujte. Na začátku je nejlepší hovězí, králičí, jehněčí, telecí, kuřecí, kachní, husí a krůtí maso. Vybírejte vždy libové a čerstvé kousky. Ideálním modelem je začít drůbežím a králičím masem, pokračovat hovězím, telecím, a nakonec zařadit ryby. Maso je vhodné prostřídávat s vařeným vaječným žloutkem. 

Ryby zavádějte ve stejné době jako ostatní druhy masa, lze je přitom podávat dvakrát týdně. Obrovský pozor byste si přitom měli dávat na kosti. Ačkoliv jsou ryby považovány za silný alergen, i tak je pediatři doporučují dětem podávat. Jsou důležitým zdrojem omega 3 mastných kyselin, které mají pozitivní vliv na vývoj mozku a podporu imunity. Vhodné druhy jsou pstruh, treska, losos a kapr. Naopak se nedoporučuje podávat malým dětem dravé ryby kvůli potenciálnímu riziku výskytu nebezpečných látek. Patří sem žralok, candát, štika a mečoun. 

Ovoce 

Po tom, co vaše děťátko již směle baští zeleninu i maso, zařaďte do jeho jídelníčku ovoce. Nejlepší je podávat ho jako dopolední svačinku – podušené v páře a neoslazené. Mezi vhodné druhy patří meruňky, jablka, hrušky, broskve, třešně, banány, švestky, avokádo, borůvky a hroznové víno. 

Pokud byste chtěli dát miminku na ochutnání kousíček ovoce, ale bojíte se, že by mu mohlo zaskočit, můžete vyzkoušet krmicí síťku. Dítě si pochutná, na chvilku se žužláním sladké dobroty zabaví a vy budete v klidu. Na výběr máte model s látkovou síťkou nebo silikonovou verzi, která může miminku účinně pomoct i při rostoucích zoubcích. 

Tipy k výběru potravin:

• Zejména u nejmenších dětí si dejte záležet na nejvyšší možné kvalitě ingrediencí. Upřednostňujte bio zeleninu i ovoce bez chemických postřiků a maso kupujte přímo od farmáře.

• Zároveň mějte na paměti základní pravidlo podávání jednoho neodzkoušeného druhu zeleniny či ovoce po dobu 3–5 dní, abyste dokázali identifikovat původce vzniku případné alergie. 

• Kravské mléko: Pro vysoký obsah bílkovin a časté problémy s jeho intolerancí buďte při jeho zavádění do stravy opatrní. Někteří pediatři jej doporučují dětem už po prvním roce, jiní až později. Nenahrazujte jím mateřské ani kojenecké mléko. Zavádějte ho do stravy dítěte postupně a ve vařené formě (kaše, pečivo, omáčka). 

• Bílý jogurt: Živé kultury smíte nabízet kojencům již od 8 měsíců. Začněte s neochuceným bílým jogurtem, aby si dítě zvyklo na jeho kyselou chuť. Pokud byste mu nejdřív podávali ochucené jogurty, mohlo by později čistý bílý jogurt odmítat. 

• Tvaroh: Kvůli vyššímu obsahu bílkovin se podává dětem od 1 roku věku. 

• Rohlík, neslané křupky, dětské piškoty a sušenky: Děti si je můžou dopřávat zhruba od 9. měsíce věku. 

• Luštěniny: Nejlépe stravitelná je červená čočka, kterou lze dítěti podávat již od 10. až 12. měsíce. Ostatní luštěniny zaveďte až později kvůli nadýmavosti. 

• Vaječný žloutek: Zavádíme ho kolem 5. až 7. měsíce. Do stravy ho dáváme v rozmačkané nebo rozmixované formě – nejdřív důkladně uvaříme celé vejce, ze kterého žloutek vytáhneme a následně jej přidáváme k zelenině. 

• Vaječný bílek: Dítě by ho mělo poprvé ochutnat až kolem 1. roku života, patří mezi alergeny. 

• Lepek: Od ukončeného 4. měsíce lze postupně zařazovat do stravy dítěte lepek, a to nejlépe formou kapání do polévky nebo obilných kaší, jejichž nabídka je na současném trhu velmi široká. 

• Bylinky: Od 8. měsíce je můžete začít používat na dochucení příkrmu. Nejvhodnější jsou bazalka, fenykl, kopr, libeček, saturejka a petrželová nať. Od 10. měsíce vyzkoušejte tymián a rozmarýn. 

Jak vařit čočku?

Imunologické okno 

Imunologické okno je období mezi 4. a 6. měsícem života dítěte, označováno pediatry za nejvhodnější pro seznámení se s potravinovými alergeny. Díky včasnému podání lepku se můžete vyhnout celiakii, tedy nesnášenlivosti lepku. Mějte na mysli, že u kojených dětí se s prvními příkrmy začíná až od ukončeného 6. měsíce, a to v pořadí zelenina, maso (žloutek) a ovoce. Až poté následují ostatní suroviny. Ohledně zavádění alergenů do stravy se vždy poraďte s pediatrem. 

Alergie

Alergii považujeme za nepřiměřenou obrannou reakci lidského organismu na tzv. antigen provokující buňky imunitního systému, který následně vytváří obranné protilátky. Zavádějte nové druhy potravin jednotlivě a jen v malém množství. Každou doposud nevyzkoušenou potravinu testujte 3 až 5 dní za sebou, abyste případnou alergii spolehlivě odhalili. Při míchání dvou či více neodzkoušených potravin byste jen stěží odhalili pravého viníka, neboť by bylo nemožné odhadnout, která z nových surovin má alergii na svědomí. Zároveň myslete na to, že se alergie může projevit až na následující den. 

V současnosti trpí potravinovou alergií zhruba 8 % kojenců. Necelou polovinu z nich trápí alergie na bílkovinu kravského mléka. Podle odborníků oddálení zavedení určitých potravin alergii spíše vyvolá, než ji potlačí. Mezi nejznámější alergeny patří citrusy, exotické ovoce (kiwi, ananas), jahody, ryby, mléko, mořské plody, vejce, lepek, sója, skořice, med, ořechy. Alergii mohou vyvolat i rajčata, celer, cibule a chřest. 

Otrava

Zelenina vypěstovaná na vlastní zahrádce je k nezaplacení. Domácí je zkrátka domácí a kupovaná zelenina se jí zdaleka nevyrovná. Mějte ovšem oči na stopkách při konzumaci vlastních lilků, cuket, okurek i dýní.

Hořce chutnající kusy této zeleniny obsahují nebezpečný toxin kukurbitacin, který dokáže způsobit otravu i u dospělého člověka. Buďte proto velmi opatrní při přípravě těchto surovin a každý příkrm vždy poctivě ochutnejte jako první, abyste dítěti nedali sníst nic, co by mu mohlo ublížit. 

Cukety i dýně by se měly konzumovat mladé, neboť ve stavu nejvyšší zralosti mohou již obsahovat nebezpečné toxiny. Z tohoto důvodu si hlídejte i potraviny ze supermarketu nebo trhu. 

U dětských příkrmů patří dvounásobně, že by se neměly jíst brambory s klíčky a nazelenalé kusy, které obsahují nebezpečné toxiny. Brambory vařte vždy s kmínem, protože neutralizuje škodlivý solanin vznikající ve starších bramborách. 

Pozor na střepy ze skleničky 

Nikdy nedovolte svému dítěti vyjídat příkrm (přesnídávku) kovovou lžičkou přímo ze skleničky. Hrozí zde riziko poškození skleněného povrchu lžičkou a následná konzumace střepů. 

Některé potraviny nejsou vhodné nejen pro miminka, ale ani pro děti až do 3 let. Jiné jsou problematické kvůli riziku vdechnutí. 

Dítě by mělo dostávat mateřské nebo kojenecké sušené mléko nejméně do 2 let a déle. Po mléku je důležitý příjem čisté vody (zejména v pozdějších měsících). Čaj berte jako doplňkové zpestření jídelníčku nebo ho používejte při onemocnění. 

Pro malé děti je vhodný čaj: 

• Fenyklový – má nasládlou chuť, pomáhá při nadýmání a kolice, uvolňuje plynatost a křeče. 

• Šípkový – dětem většinou nechutná kvůli své kyselejší chuti. 

• Heřmánkový – působí blahodárně na žaludek a střeva. 

• Rooibos – obsahuje mnoho minerálů a dětem velmi chutná, navíc pomáhá proti křečím. 

• Ovocný – sušený černý bez, jablko, rybíz, třešně. 

Kojencům nepodávejte černý ani zelený čaj kvůli obsahu kofeinu. Tabu je i mátový čaj, protože obsahuje éterické oleje. 

Minerální vody a ovocné šťávy 

Dětem nepodávejte minerální vody, neboť nadměrně zatěžují ledviny. Pro děti do 1 roku volte vždy pouze kojeneckou vodu, a to nejlépe i na vaření. 

Přírodní šťávy z ovoce lze dětem podávat podle druhu ovoce. Dávejte jim tedy šťávu z ovoce, které dobře snáší. U ovocných šťáv z obchodu si hlídejte obsah bez chemických konzervantů a přislazování. Samozřejmostí je naředění vodou ve správném poměru. 

Zeleninové a maso-zeleninové příkrmy

Nejlepším možným způsobem na uchovávání hotových zeleninových a maso-zeleninových příkrmů je zamražení. Zavařování není zcela nejvhodnějším kvůli potřebě konzervantu, kterým bývá nejčastěji sůl.

Na samém začátku, kdy dítě spíše ochutnává a nesní toho moc, si možná oblíbíte zamrazování příkrmů v tvořítkách na led. Po důkladném zmražení do tvaru kostiček je vsypte do uzavíratelných zip sáčků a vraťte zpátky do mrazničky. Takto zamražený příkrm spotřebujte do 2 až 3 měsíců od uskladnění a pro snazší orientaci označte pytlíčky datem a názvem suroviny, neboť po zamražení je náročné od sebe některé druhy rozeznat – například mrkev, dýni a batát. 

Další tipy pro uchovávání příkrmů: 

• Nezamrazujte brambory – obsažené škroby se mění v mrazáku na cukry, vzniká v nich solanin a výrazně se mění k horšímu jejich chuť i konzistence. 

• Nedávejte do mrazáku příkrmy uvařené ze zamražených luštěnin (hrášek, kukuřice, fazolové lusky) – zhorší se jejich chuť. 

• Jednou rozmrazený příkrm již znovu nezamrazujte. 

• Do mrazničky nepatří ani salát, ředkvičky a cibule. 

Ovocné přesnídávky 

U ovoce je to přesně naopak – nejlépe uděláte, když ho zavaříte. Jako konzervant vám výborně poslouží jablko, díky kterému nebude potřeba do přesnídávky přidávat cukr ani nic jiného. Stačí, když na jeden díl libovolné ovoce přidáte dva díly jablka. Zavařené ovoce vám vydrží na chladném, suchém a tmavém místě zhruba rok. 

Pro zamrazování se nehodí vodnaté ani krémovité ovoce, které by se v mrazáku znehodnotilo.

Nezamrazujte proto následující ovoce: 

• avokádo, 

• hroznové víno, 

• meloun, 

• banán, 

• celá jablka a hrušky. 

Jak na zpracování ovoce a zeleniny?

Zabezpečit svému dítku vyváženou a chutnou stravu vám pomohou zejména ovocné přesnídávky ve sklenici. Nejpohodlnější variantou jsou ovocné kapsičky, které jsou bezvadnou svačinkou a dítě dokáže jejich obsah od několika měsíců samo zbaštit bez asistence rodičů, a to i třeba během cesty autem. Čistě zeleninové a maso-zeleninové příkrmy lze vzít s sebou kamkoli – na chalupu či do penzionu. Dokonce i některé zábavné parky nabízejí možnost ohřát si přinesený příkrm ve skleničce v mikrovlnce. 

Současná nabídka hotových dětských příkrmů je bohatá. Děťátku můžete nabídnout i dětské těstoviny, polévku a k večeři mléčnou nebo nemléčnou kaši. Nezapomeňte ani na kojenecké mléko, které je důležitou součástí jídelníčku nekojených dětí do 2 až 3 let. 

Až vaše miminko přepadne vlčí hlad na cestě k babičce nebo ve frontě na poště, oceníte nejen zmiňovanou ovocnou kapsičku, ale i tyčinku, sušenky nebo kukuřičné křupky.

Jak vybrat maso-zeleninový příkrm?

• U kojeného dítěte přidejte příkrmy kolem 6. měsíce, u nekojeného už mezi 4. a 6. měsícem.

• První lžičky by se měly skládat z mrkve, brambor, brokolice nebo petržele. Z ovoce volte jablka, banány, hrušky či broskve. Časem můžete druhy míchat a přidat i trochu masa (drůbež, hovězí, jehněčí, králičí) a vaječný žloutek. 

• Každý druh miminku představujte samostatně v intervalech 3 až 5 dnů, abyste snadno odhalili možnou potravinovou alergii. 

• Pokud příkrmy připravujete doma, pečlivě je mixujte dohladka. Podávejte vlažné. 

• Na krmení musí být klid a dobrá nálada. 

• Připravte ubrousky, bryndák, misku s přísavkou a menší plastovou lžičku. Při krmení by dítě mělo sedět (než to dokáže samo, mělo by být v polosedě), a to ideálně v dětské židličce s polohovacími zády. 

• Lžičku s jídlem vkládejte miminku na zadní třetinu jazyka, bude se mu snáz polykat. 

• Na začátek stačí 1-2 lžičky denně a postupně přidávejte. Pokud dítě příkrm odmítá, nenuťte ho a za pár dní to zkuste znovu. Buďte trpěliví. 

• Zbytky jídla vyhazujte, ať miminku nezpůsobíte zažívací potíže. 

• První příkrmy neznamenají, že bude mrňousek za měsíc baštit svíčkovou. Zhruba do jeho 2 let pokračujte s mlékem a časem snižujte jeho dávku ve prospěch příkrmů. 

Dovršením prvního roku nastává v životě malého človíčka velký zlom. Ačkoli ho již můžete začlenit mezi ostatní rodinné strávníky, protože vám odpadá nutnost vařit děťátku stravu zvlášť (a navíc v páře), myslete na to, že dítě není dospělák. I proto k němu nadále přistupujte ohleduplně a nenaložte mu hned na talíř těžce stravitelný či pálivý pokrm. 

Při vaření pro malého oslavence již můžete používat v rozumné míře sůl a sem-tam lze pokrm maličko přikořenit. Nově můžete dítěti podávat: 

• celá vejce, 

• nepříliš slané tvrdé sýry, 

• tvarohové pomazánky, 

• omáčky, 

• citrusy (pozor na alergii).