Pěstování tulipánů na zahradě: Jak a kam sázet cibulky na podzim a na jaře?

Na podzim  

U podzimní výsadby tulipánů je důležité nevkládat cibulky do země těsně před déle trvajícími mrazy, které by jim mohly na rozdíl od přízemních mrazíků uškodit. Tulipány potřebují pro aktivaci růstu v cibulce pobýt alespoň 10–16 týdnů v chladném prostředí.

A kdy přesně zasadit cibulky tulipánů, aby vám na jaře opravdu vykvetly? Ideálním obdobím pro výsadbu do záhonu je konec září až listopad. Měli byste se však řídit předpovědí počasí a dbát na to, aby se noční teploty v čase výsadby pohybovaly v rozmezí 4,5 °C až 13 °C.

Na jaře 

Sázení cibulek tulipánů v předjaří a na jaře je sice možné, avšak nelze jej úplně doporučit. Hrozí u něj, že se nestihne vytvořit dostatek kořenů, tulipány budou vytáhlé nebo nevykvetou vůbec. Dalším rizikem je napadení hnilobou, kterou cibulky reagují na zapaření způsobené ohřevem půdy během dne a jejím ochlazením v noci. Jestli se na jaře cibulky uchytí, začnou kvést nejdříve v létě a na kratší dobu, než je tomu v případě podzimní výsadby. 

Na jaře můžete sáhnout i po urychlených tulipánech, které lze umístit na záhon nebo do truhlíku. Jejich nevýhodou je vyšší cena a větší choulostivost, kvůli které je často nutné sáhnout po profesionálním zahradním substrátu. Po odkvětu je uložte na tmavé místo s teplotou lehce nad 0 °C a na příští jaro vysaďte ven. 

Jak vybrat zahradní substrát? 

Mořením před výsadbou ochráníte cibulky před škůdci, šedou plísní a houbovými chorobami. K moření používejte pouze zdravé, mechanicky ani plísní nepoškozené cibulky. Namočte je na několik hodin do roztoku fungicidního přípravku (Kuprikol, Merpan, Sulka), který musí být rozpuštěný ve správném poměru vody. Postupujte dle návodu uvedeném na jednotlivých přípravcích. 

Cibulky lze namořit i přírodní cestou. Pomůže vám k tomu: 

• Sůl: K moření si připravte roztok z 3 litrů teplé vody a 1 lžíce soli. Ponořte do něj na několik minut cibulky, poté je vytáhněte a nechte proschnout. 

• Hypermangan: V 500 ml studené vody rozmíchejte 2 krystalky hypermanganu. V tomto roztoku nechte cibulky ponořené na 24 hodin. Ihned po vytažení je ještě zamokra můžete zasadit do záhonu. 

• Horká lázeň: Cibulky ponořte na 25 minut do vody ohřáté na 50 °C. Snažte se udržovat po celý čas stejnou teplotu. Horká lázeň je dobrá ke zničení nejen virů, bakterií a plísní, ale i obávaného háďátka zhoubného. 

• Přesličkový odvar: Sto gramů sušené přesličky zalijte litrem studené vody a nechte 24 hodin louhovat. Poté výluh 30 minut povařte a po vychlazení na 50 °C do něj cibulky na 25 minut ponořte. 

Pěstování, moření a sklízení česneku   Kdy a jak sázet i sklízet cibuli

Příprava půdy 

Aby se tulipánům dařilo, je nutné pro ně zajistit dostatečně propustnou hlínu, jež zajistí, že cibulky nebudou zahnívat. Asi 14 dní před výsadbou si připravte záhon nebo skalku, kam budete cibuloviny sázet. Odstraňte z nich plevel, kamení a kořeny jiných rostlin, a zajistěte, aby byla půda vzdušná. Připravte si kompostovou hlínu s pískem v poměru 5:2, ve které se bude vašim barevným cibulovinám líbit. Záhon by měl být zrytý do hloubky 20–30 cm, aby byla půda pod cibulovinami dostatečně vzdušná a propustná. 

Kam sázet cibulky 

• Tulipánům vyhovuje slunné stanoviště s polostínem. 

• Volte propustnou, výživnou, hlinitopísčitou a neutrální až mírně kyselou půdou (hodnota pH 6–7). 

• Tulipány nesázejte stále na to stejné místo. Jejich stanoviště je vhodné každé 2–3 roky měnit. 

Existuje několik míst, kam se tyto okrasné rostliny budou mimořádně hodit. Zasaďte je třeba volně do trávníku pod opadavými stromy nebo vyššími keři, které rostlinám zajistí dostatečný přísun světla i stínu. Vyhýbejte se sázení pod ořešák – jeho listí je příliš těžké a mohlo by cibulky dusit, kvůli čemuž by nemusely vůbec vyklíčit. Navíc si ořešák pro sebe stahuje vodu z okolí, takže by cibulky neměly dostatek vlahy. 

Dále se jim bude líbit v nemulčovaném trvalkovém záhonu, kde rostou květy nadivoko. S cibulovinami se dá dosáhnout působivého vizuálního efektu– stačí je uspořádat systematicky do skupin místo volného rozptýlení po celé zahradě. 

Jak pěstovat levanduli   Jak na zahradu na balkoně

Tulipány vyžadují hnojení, protože pro zakořenění a první fázi jarního vývoje získávají živiny ze staré cibule, která postupně odumírá. Místo ní se postupně tvoří nová cibulka, jež potřebuje pro svůj zdravý růst dostatek výživných látek v půdě. Z tohoto důvodu je nutné připravit před výsadbou do záhonu půdu – cibulky ocení pomalu rozpustná hnojiva, proleželý kompost i zkompostovaný hnůj. K dostání jsou i speciální organická granulová hnojiva. Cibuloviny obecně nesnášejí čerstvý hnůj, kterému je dobré se vyhnout i v případě tulipánů. 

Rostlinám dopřejte novou dávku živin brzy poté, co se na jaře ustálí počasí a přejdou větší mrazy. To, že je pravý čas na hnojení, poznáte i podle prodrání se rašících špiček tulipánů se svinutými listy ven z půdy. Hnojení proveďte rovnoměrným rozhozením plného granulovaného hnojiva do záhonu. Toto dodání živin se týká zejména zahradních a vysoce přešlechtěných hybridů botanických tulipánů, nikoliv nízkých botanických druhů na skalkách. 

Již založené záhony s tulipány hnojte pravidelně od jara asi jednou za 14 dní plným hnojivem nebo tekutými slepičinci. Hnojivo by mělo obsahovat vyvážený poměr dusíku, fosforu a draslíku. Vhodným a oblíbeným přípravkem je Plagron, kompletní hnojivo pro květovou fázi rostlin. Můžete také použít zálivku ledku vápenatého, který těmto okrasným rostlinám dodá vápník a minerály. Kapalným hnojivem přihnojujte pouze v období od března do dubna, a to jednou týdně. Do konve s 3 litry vody vlijte asi 15 ml hnojiva a nalijte jej do půdy kolem cibulovin. 

Jak vybrat hnojivo?   

I tulipány napadají různí škůdci a nemoci. Mořením a výsadbou do výživné a dobře propustné půdy lze riziko nákazy značně snížit, neboť cibulky nebudou v půdě zahnívat a propadat plísním. 

Choroby

• Bílá hniloba: Vyskytuje se především u tulipánů, ale i jiných hlíz a cibulí. Projevuje se zahníváním špičky a později i celé cibule, která je pokrytá bělavým povlakem mycelia. Na něm se tvoří černé útvary (sklerocia). Napadené cibulky nevyraší vůbec nebo jen málo, a nakonec odumírají. Prevencí proti této nemoci je propustná hlína s dobrým odvodněním. 

• Botrytida: Jde o houbovou a plísňovou nemoc způsobující šedý nebo hnědý povlak na listech, které zahnívají, žloutnou a deformují se. Cibule jsou poseté skvrnami, jež jsou prohloubené a na okraji vyvýšené. Z napadených cibulek vyrostou napřesrok zakrnělé rostliny. Prevencí je moření a včasné odstranění napadených rostlin. 

• Virová pestrokvětost: Toto virové onemocnění způsobuje žíhání na květenství. Ačkoli se na první pohled nezdá jako nemoc a žíhání může ze začátku působit vizuálně zajímavě, postupně se začnou napadené rostliny špatně vyvíjet. Pestrokvětost se projevuje světlými liniemi na tmavých lístcích (tmavé linky na světlých květech mohou znamenat genetickou odchylku). Tento vir je přenášen mšicemi, ale i dotykem zahradních nůžek při odhlávkovávání. Napadené rostliny ihned odstraňte, aby nedošlo k rozšíření této nemoci na další rostliny. 

• Rez na listech: Jde o drobné kupky spor o velikosti 1–2 mm, které mají oranžovou, žlutou, rezavě hnědou, tmavohnědou až černou barvu. Spory se vyskytují na listech a často splývají. 

Škůdci 

• Mšice: Přenášejí virovou pestrokvětost. 

• Roztoči: Můžou se nacházet v cibulkách již v obchodě, kvůli čemuž je důležité při jejich koupi řádně zkontrolovat známky rozkladu nebo poškození. Preventivně můžete cibulky na 2 minuty vykoupat ve vodě ohřáté na 50 °C. 

• Hlodavci: Krtci i hraboši okusují cibulky. Zabránit tomu lze zasazením cibulek do půdy v ochranném košíku na cibuloviny. 

Aby vám rostliny vydržely co nejdelší čas ve skvělé kondici, dosahovaly vyššího vzrůstu a měly větší květy i nově vznikající cibulky, dopřávejte jim od konce dubna vydatnou zálivku. V suchém prostředí se oslabují a rychle odkvétají. A co dělat s odkvetlými květy? 

Odkvetlé květy odstraňte přímo pod okvětními lístky, kde je lze ustřihnout zahradními nůžkami. Někteří pěstitelé doporučují vznikající tobolku s asi 2 cm lodyhy raději odlomit rukou, aby se zabránilo přenosu virové pestrokvětosti řezem nůžkami. Tulipány zbavte květů ještě dříve, než okvětní plátky zcela opadnou. K odhlávkování květů dochází, aby se rostliny zbytečně nevysilovaly tvorbou plodů. Tento proces pak ubírá cibulkám živiny, kvůli čemuž klesá jejich hmotnost až o 10–20 %. 

Stonky a listy tulipánů začnou postupně žloutnout a přirozeně odumírat. Živiny z odumírajících části se stahují do cibulek, kde se přetvářejí v zásobní látky. Proto je důležité odstraňovat z rostlin až zcela suché stonky a listy, a to zpravidla v průběhu června až července. 

Cibulky tulipánů se sklízí až po odkvětu a zatáhnutí listů. To spočívá v ponechání odumírajících a na první pohled již zbytečných listů na rostlině po dobu alespoň 4 týdnů. Poslední živiny z listů se stahují zpátky ke kořenům, kde probíhá proces tvorby nové cibule. I když pocítíte nutkání nevzhledné listy odstranit, raději vydržte. 

Cibulky se vyjímají ze země zejména kvůli množení. Vyndejte je z půdy až v druhé polovině června, když je jejich slupka již hnědá. Pokud se vám do toho nechce, nevěště hlavu – cibulky můžete klidně nechat v půdě. V tom případě je však nezalévejte, aby neuhnily. 

Při vykopávání cibulek buďte opatrní, abyste je neporanili, neboť každé poranění se stává vstupní branou pro nebezpečné plísně a houby. Z cibulek vyberte pouze zdravé, nepoškozené a plně dorostlé kusy, odlomte z nich dceřiné cibulky a nechte oschnout. Poté je uskladněte v přepravce nebo papírových sáčcích na vzdušném místě při teplotě 20–25 °C a na podzim je opět vysaďte. Během skladování je průběžně kontrolujte a likvidujte všechny nemocné či napadené kusy.