Pěstování rozmarýnu na zahradě a v květináči: Jak ho zasadit, stříhat, sušit a zazimovat?

Rozmarýn pochází z hornatých oblastí Středozemního moře a používá se již od starověku jako aromatické koření i léčivá bylina. Tento vytrvalý a stálezelený keř se u nás pěstuje nejčastěji v květináčích, kde může dorůst až do výšky 1,5 metru. Jak jej pěstovat, aby se mu dařilo co nejlépe? 

1. Slunné stanoviště: Rozmarýn miluje intenzivní sluneční paprsky, což ho předurčuje k venkovnímu pěstování po většinu jeho vegetačního období. Ostré slunce mu napomáhá k intenzivnější vůni. 

2. Pozor na vlhkost: Tato rostlina nesnáší vlhkost, a proto je nutné ji pěstovat v lehké, písčité a dobře propustné půdě. Substrát v květináči nesmí být přemokřený a neměl by stát ve vodě. K zálivce přistupujte až tehdy, když je půda v květináči téměř suchá. Na konci léta a během zazimování zálivku omezte. 

3. Hnojení: Tuto bylinku je vhodné hnojit jednou za 14 dní tekutým organickým hnojivem – nalijte ho přímo ke kořenům rostliny. Průběžně konzumované rostliny nehnojte – jejich růst lze podpořit bylinnými jíchami. 

4. Zastřihávání: Tento keř je jako stvořený na formování do požadovaného tvaru, a to včetně zaštipování na bonsaj. O tom, kdy a jak jej zastřihávat, se dozvíte v sekci Jak a kdy stříhat rozmarýn. 

5. Sklízení: Z rozmarýnu se používají buď čerstvé, nebo usušené lístky, případně celá snítka. Jejich sběr se pro přímou spotřebu provádí průběžně během celého roku. Pokud však chcete tuto rostlinu sklidit celou, nejlepší kvalitu získáte těsně před rozkvětem rostliny, což je většinou na začátku léta. K sušení a k léčebným účelům se listy sbírají od května do srpna. Nejvhodnější jsou mladé, ještě ohebné listy. 

6. Skladování: Nasušenou bylinu skladujte v plechové krabici, nádobě z tmavého skla nebo v hermeticky uzavíratelném boxu na potraviny. Neuchovávejte ji v plátěném pytlíčku ani na světle – uchová si tak více aromatických látek. 

7. Škůdci a nemoci: Ačkoliv rozmarýn patří mezi odolné byliny, může se potýkat s různými škůdci a chorobami. Nejčastěji se jedná o bílou plíseň způsobenou přelévání rostliny, které se lze zbavit ostříháním napadených listů či větviček a následným omezením zálivky. Při domácím pěstování můžete narazit na mšice, molice a mušky, které napadají zpravidla již něčím oslabené rostliny (např. nedostatkem světla či vody). Proti těmto škůdcům použijte speciální přípravky na mšice a drobný hmyz. 

Předpěstování ze semínek

Semena této rostliny zasejte asi 0,5 cm hluboko do substrátu a poté je pokropte vodou z rozprašovače. Zahradní substrát volte spíše lehčí a nádobu se zasetými semínky umístěte na dostatečně světlé místo bez přímého slunečního záření. Nádobu zakryjte mikrotenovým sáčkem nebo potravinářskou folií, čímž semínkám vytvoříte vhodnější podmínky pro vyklíčení a růst. Semena nejrychleji klíčí při teplotě 25–30 °C. 

Množení rozmarýnu řízky 

Proces množení rozmarýnu řízkováním je poměrně jednoduchý – a snadnější než pěstování ze semínek. Jak na to? 

1. Příprava řízků: Ostrými nůžkami nebo nožem šikmo seřízněte konec nových větviček rozmarýnu (řízků) o délce 10–15 cm. Mělo by to být těsně pod místem, ze kterého vyrůstají listy. Poté z nich odstraňte většinu spodních lístků, kvůli kterým by stonek odpařoval příliš mnoho vody. Doporučujeme vám vybírat větvičky bez květů. Pokud je to možné, zasaďte je ihned nebo je do doby výsadby uložte do igelitového sáčku na chladné místo. 

2. Příprava substrátu: Nádobky naplňte substrátem vhodným pro množení rostlin. Pro zvýšení šance na úspěšné zakořenění můžete použít stimulátor kořenů, kterým urychlíte proces vypuštění kořínků a zvýšíte pravděpodobnost ujmutí řízků.

3. Zasazování řízků: Řízky zasaďte do substrátu tak, aby se kolem nich usadil. Pokud máte vícero řízků, umístěte je do jedné nádoby, a to buď po obvodu, nebo k sobě do středu. Místo nádobek můžete použít i komůrkový sadbovač, který se postará o pravidelné uspořádání mladých rostlin. 

4. Zalévání a péče: Řízky zalijte nejdřív seshora, aby se substrát v nádobkách trochu usadil. Nádobky poté umístěte do pařeniště (nádoby lze zakrýt i mikrotenovým sáčkem či potravinářskou folii) nebo na podmisku do stínu. Sledujte stav řízků a substrát udržujte stále mírně vlhký.

5. Zakořenění a přesazení: Jakmile řízky zakoření, což trvá zhruba měsíc, oddělte je a přesaďte do samostatných květináčů. I v tomto kroku můžete nadále používat substrát pro výsev a množení. Rostliny přesazujte podle potřeby tak, jak porostou. Dále je samozřejmě poctivě zalévejte.

6. Dokončení přesazení: Na jaře příštího roku by vaše rostliny měly být dostatečně silné a připravené k výsadbě venku. 

Venku na zahradě 

Rozmarýn pochází ze Středomoří, pro které je typické horké a suché léto. U nás se kvůli nižším teplotám pěstuje zpravidla jako přenosná rostlina, kterou je nutné na podzim přesunout domů a ochránit ji tak před blížícími se mrazy. 

Jak sázet rozmarýn na zahradu?

Pokud se chystáte zasadit rozmarýn mezi ostatní byliny na vaší zahradě, držte se následujícího postupu: 

1. Výběr vhodného stanoviště: Rozmarýn preferuje slunné místo bez stínících stromů a keřů. Místo by mělo být chráněno před větrem.

2. Příprava půdy: Rozmarýnu se daří nejlépe v písčité půdě. Vyhlubte asi 15 cm hlubokou díru a zasaďte do ní rostlinu. Půdu poté pevně udusejte. 

3. Rozestupy mezi rostlinami: Pokud máte v plánu zasadit více rostlin, umístěte je alespoň 20 cm od sebe. 

4. Zálivka: Rostliny pravidelně zalévejte, ale dbejte na to, aby nebyla půda přemokřená. 

Mrazuvzdorné odrůdy

Abyste mohli rostliny sázet natrvalo přímo do záhonu a nemuseli řešit jejich přesun na zimu domů, zkuste pěstovat mrazuvzdorné odrůdy, které by měly zimu venku zvládnout. Které to jsou? 

• Arp: Jde o drobnou a pomalu rostoucí odrůdu se světle modrými až téměř bílými květy. Má pryskyřičně hřejivou vůni a dosahuje výšky 80–100 cm. Zvládne teplotu až do -20 °C při předpokladu, že je zasazená na chráněném stanovišti a v suché půdě, což můžete zajistit přikrývkou a odvedením dešťových a sněhových srážek od kořenového systému. Velmi dobře se tvaruje zaštipováním větviček a dobře snáší méně radikální řez. Efektně působí i jako bonsai, protože velmi brzy tvoří silné a rozpraskané kmínky. 

• Blue Winter: Tato odrůda (rozmarýn lékařský) je plně mrazuvzdorná až do -22 °C. Upřednostňuje plně slunečné, a především ze severu chráněné stanoviště. Vytváří 60 cm vysoké keříky se šedozelenými jehličkovitými listy. Během zimy ji chraňte přiměřenou přikrývkou (slámou nebo listy). 

Stříhání rozmarýnu je nutné zejména kvůli jeho vytvarování do požadovaného tvaru a velikosti. Většinou se zastřihává na jaře, aby se rozrostl a zbavil se po zimě všech suchých a zmrzlých větviček. Platí zde důležité pravidlo – rostlinu zastřihněte tak, aby byly zachovány nejméně dvě třetiny z její celkové velikosti. Nezasahujte do dřevnatých stonků, ale zaštipujte pouze vrchní část mladých větviček s lístky. Zastřižením těsně nad místem, kde rostou dva listy, dosáhnete pozdějšího plnějšího růstu rostliny. 

Během vegetačního období můžete větvičky stříhat podle potřeby – a to zejména do kuchyně. Lehké zastřižení se doporučuje po odkvětu, čímž podpoříte jeho další růst. Někteří pěstitelé se pouštějí do stříhání i před zimou, aby udrželi požadovaný tvar a zamezili přílišnému bujení rostliny. Všeobecně však není stříhání v této době doporučováno, protože by se mohly do ran rostliny dostat různé infekce, které by ji před zimou značně oslabily. 

Před sušením odstraňte z byliny nežádoucí větvičky a případné zámotky larev, které se obvykle drží na spodní straně listů. Rozmarýn (ale i dobromysl, tymián, šalvěj a majoránka) získává sušením aroma, přičemž platí, že čím rychleji jej usušíte, tím bude jeho vůně intenzivnější. Nesušte jej na přímém slunci, ale na tmavém, suchém a teplém místě s dostatečnou cirkulací vzduchu. Před sušením bylinu neoplachujte – hmyzu a nečistot ji zbavíte protřepáním nebo pomocí prstů. 

Jak a kde můžete rozmarýn sušit? 

1. V několikapatrové závěsné síti na sušení bylinek a hub. 

2. Rozložením na dno bedýnky nebo přepravky vystlané utěrkou, plátnem nebo bílým balicím papírem (noviny nejsou vhodné). 

3. Svázáním do svazečků, které zavěsíte třeba na šňůru.

4. Vložením do papírového pytle. 

5. V sušičce potravin – větvičky rovnoměrně rozložte na plát a sušte je při velmi nízkých teplotách do 35 °C asi 8–10 hodin.

6. V troubě – bylinu sušte při velmi nízkých teplotách, přičemž přesný čas sušení se odvíjí od tepla a výkonu vaší trouby. Pozorně ji během sušení sledujte. 

Tip: Zda je bylinka dostatečně usušená, zjistíte tak, že její část uzavřete do mikrotenového sáčku. Pokud se do několika hodin sáček zevnitř orosí, dopřejte jí raději více času na dosušení. Správně usušenou bylinu poznáte i podle toho, že se větvičky snadno lámou a jsou křehké. 

Jak vybrat sušičku potravin? 

Aby rozmarýn zvládl zimu bez újmy a byl po ní řádně připravený na další vegetační období, je důležité myslet na několik zásad. Které to jsou? 

Zazimování rozmarýnu venku

Základem pro přežití rozmarýnu pěstovaného venku je výběr mrazuvzdorné odrůdy. Preventivně jej můžete zasadit na chráněné místo třeba k domu, plotu nebo zídce. Na rostlinu můžete pro jistotu nahrabat suché listí, a to klidně až do poloviny její výšky. Dále lze pro zazimování použít chvojí, mulčovací kůru nebo bílou netkanou textilii zatěžkanou kameny či cihlami. 

Zazimování v květináči 

1. Přeneste jej dovnitř: S příchodem chladnějšího podzimního počasí přeneste rostlinu domů nebo do nevytápěného skleníku. Ideální teplotou pro jeho přezimování jsou 3–10 °C. 

2. Zajistěte mu dostatek světla: Umístěte jej na světlé místo, ideálně na okenní parapet, mezi dvojitá okna nebo do chladné chodby s dostatkem denního světla. 

3. Omezte zálivku: Během zimy minimalizujte zálivku, aby nedošlo k přemokření kořenů. Rostlinu zalévejte pouze tehdy, když je substrát zcela suchý. Přizpůsobte frekvenci zalévání teplotě místnosti – čím je prostředí teplejší, tím častěji bude potřeba zalévat. 

Léčivé účinky

Tato bylina, jež nesměla chybět v bylinkové zahrádce žádné z našich babiček, je známá svými mimořádnými léčivými účinky. Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) obsahuje třísloviny, flavonoidy, alkaloidy, organické kyseliny a jiné důležité látky, které jsou v menším množství přínosné pro lidský organismus. Zvyšuje krevní tlak, zlepšuje krevní oběh, odstraňuje pocit chladu v končetinách a tonizuje cévy. Kromě toho povzbuzuje tvorbu trávicích šťáv, stimuluje činnost jater, pomáhá proti bolestem hlavy a nervozitě, zlepšuje soustředěnost a díky zklidňujícím účinkům přispívá ke klidnému spánku. 

Denní doporučená dávka je jedna lžička sušených listů jako koření do pokrmu pro čtyři osoby. Jelikož působí ve větším množství opojně, její konzumace není doporučena těhotným a kojícím ženám ani dětem do 5 let.