Jak pěstovat cibuli ⭐ Kdy ji zasadit, hnojení, sklizeň, nemoci atd.

Obsah článku

Jak pěstovat cibuli: Na poli i v bytě
Kdy sázet cibuli
Jak, kam a s čím zasadit cibuli
Základní druhy
Choroby a škůdci
Kdy sklízet cibuli
Uskladnění na zimu

Jak pěstovat cibuli: Na poli i v bytě

Na poli nebo zahradě

Aby rostlinám nic nechybělo a hojně plodily, je nutné se o ně poctivě starat. Na co byste při jejich pěstování na poli či zahradě neměli nezapomenout?

Zálivka: Cibule potřebuje v první polovině svého vývoje (tj. při růstu prvních listů) intenzivnější zálivku. Při viditelně suché půdě ji zalejte, a to nejlépe ráno. Rostliny však nesmí stát v podmáčené půdě, aby nezačaly uhnívat. V druhé polovině vývoje, když plody dosahují již podstatně větších rozměrů než v čase výsadby, začněte s redukcí zalévání, čímž předejdete napadení rostliny plísněmi.
Péče o substrát: Dbejte na to, aby byla hlína dobře propustná, prohřátá, kyprá a kvalitně vyživená.
Okopávání a solení: Abyste předešli případným chorobám, rostliny musíte pravidelně okopávat. Pokud je chcete ochránit před květilkou cibulovou (hmyz), řádek občas posypte trochou kuchyňské soli.
Hnojení (jak a čím): Před výsadbou zapravte do záhonu uzrálý kompost nebo minerální hnojivo. Další hnojení by mělo probíhat ve třech cyklech – když má rostlina dva listy, poté za 14 dní a naposled na konci června. Cibule nesnáší přímé hnojení chlévskou mrvou a chloridem draselným, který by ji mohl spálit. Během vegetačního období je vhodné rostliny vyživit speciálním hnojivem. Někteří zahrádkáři pak rostlinu přihnojují jen velmi málo.

Jak vybrat hnojivo? Jak vybrat zahradní substrát?

Doma v bytě

Co takhle ozdobit si guláš, polévku, šťouchané brambory či pomazánku čerstvou natí, která váš pokrm krásně oživí? Pokud se vám tato představa zamlouvá, pusťte se do domácího pěstování naťové cibule. Tu můžete po celý rok používat k řezu.

V květináči

Cibule uložte do květináče se substrátem podobně, jako byste ji sázeli na zahradě. Mezi jednotlivými kusy však nedělejte mezery – naopak je na substrát pokládejte těsně vedle sebe. Mezery zlehka vyplňte hlínou a poté přiměřeně zalijte. Květináč umístěte na světlé a teplé místo. Za 2 týdny by vás měla čekat slušná nadílka čerstvé natě.

Ve sklenici

Cibuli položte do sklenice a podlijte trochou vody tak, aby stěží dosahovala k cibulce. Poté sklenici postavte na světlé, teplé místo a každý den v ní měňte vodu. Již za pár dní vyraší zespodu sazenice kořínky a svrchu začne růst nať, kterou můžete postupně odstřihávat a nechat opakovaně vyrůst.

V PET lahvi

I tento způsob pěstování je velmi jednoduchý. Budete k tomu potřebovat PET lahev nebo ještě lépe 5litrový plastový barel od pitné vody. Lahvi odřízněte vrchní část s víčkem – ale nevyhazujte ji, později ji ještě budete potřebovat. Na povrch lahve si fixem naznačte otvory pro sazečky, které pak řezákem nebo nožem vyřízněte. Nedělejte je příliš velké, aby sazenice z otvorů nevypadávaly.

Do lahve postupně ve vrstvách přidávejte zahradní substrát a sazenice vkládejte do otvorů tak, aby směrovaly vrcholkem ven z lahve. Jednotlivé vrstvy substrátu navlhčujte vodou z rozprašovače. Po naplnění barelu vraťte zpátky na lahev odříznuté víko a přes otvor na víčko dosypte ještě trochu hlíny. Barel uložte na teplé a sluncem prozářené místo a jednou týdně sazenice zalijte. Bohaté naťové úrody se dočkáte již za 14 dní.

Kdy sázet cibuli

Cibule se pěstuje ze semen nebo ze sazenic – malých cibulek vypěstovaných ze semen, které lze běžně sehnat v obchodech. Do sázení se můžete pustit na jaře, nebo na podzim. Obecně se však mezi zahrádkáři těší větší oblibě jarní výsadba. Pokud se chcete dozvědět přesnější termíny, kdy se cibule sází, čtěte dál.

Sázení na jaře

Ze semene

Do pěstování cibule ze semene se pusťte už koncem února, nejpozději však v polovině dubna. Již při velmi nízkých teplotách (kolem 3–5 ºC) dokážou semena efektivně využít vláhu z půdy pro zahájení procesu klíčení.

Sazenice

A kdy sázet cibuli sazečku? Neuspěchejte se a vydržte s tím alespoň do konce března. Sazenice jsou na chlad daleko náchylnější než semínka, a proto se nebojte počkat až do poloviny dubna. Příliš časný výsev sazečky s sebou nese riziko silných mrazů, jež mohou způsobit náchylnost k napadení rostliny houbovými chorobami. Pokud si na výsadbu vzpomenete až po 20. dubnu, budete mít pravděpodobně slabší úrodu. Čím později cibuli sázíte, tím spíše preferujte sazenice před semeny.

Sázení na podzim

Podzimní výsadba má dvě velké výhody. Kromě toho, že budete úrodu sklízet mnohem dříve, než kdybyste sazenice vysadili až na jaře, jsou rostliny také skvěle chráněny před škůdci, kteří se probouzejí k životu zase až na jaře. Sazenice se před zimou zakoření, ale nevyraší – to si nechají až na teplejší měsíce. Cibule má dlouhé vegetační období, díky němuž vám úroda dozraje až během příštího léta. Ideální čas pro podzimní výsadbu je v září. Pokud se do ní pustíte až v říjnu, měli byste vybírat pouze odrůdy, které jsou vůči chladu odolnější. Důležité je, aby teplota v čase sázení neklesla pod 5 °C.

Na podzim můžete sázet i semena, vhodnější jsou však krátkodenní odrůdy (např. ozimá). Ty jsou však po sklizni méně trvanlivé a je nutné je rychleji spotřebovat.

Zahradní substráty

988 produktů

Zahradní substráty

Hnojiva pro zeleninu

627 produktů

Hnojiva pro zeleninu

Hnojiva s guánem

92 produktů

Hnojiva s guánem

Minerální hnojiva

474 produktů

Minerální hnojiva

Jak, kam a s čím zasadit cibuli

Pro bohatou úrodu a krásné velké plody ji vysaďte na celodenně slunné místo. Sebemenší přistínění (např. ovocnými stromy) dokáže negativně ovlivnit velikost plodů. Stanoviště musí být teplé, protože rostliny jsou ve studené a vlhké půdě náchylnější k onemocnění. Volte lehkou hlinitopísčitou půdu, protože v těžké jílovité se zvyšuje pravděpodobnost vzniku houbových chorob.

Před výsadbou je důležité půdu pořádně prokypřit. Pro vylepšení záhonu je vhodné půdu vyživit univerzálním zahradním substrátem, jenž je obohacený o směs rašelin, minerálního kombinovaného hnojiva a mletého dolomitického vápence. Jeho součástí může být bezchloridové NPK hnojivo s mikroprvky, které se postarají o rychlejší zakořenění. Myslete také na to, že by záhon měl být od pěstování cibulovin odpočatý nejméně 3 roky. Není tedy vhodné vysévat opakovaně na tom samém místě.

Moření cibule před výsadbou

Cílem moření je preventivní zničení choroboplodných zárodků z povrchu semena nebo pod ním. Zatímco u drobnosemenné zeleniny probíhá moření za sucha (pomocí speciálního prášku), u zeleniny s velkými semeny (včetně cibule a česneku) se mořidlo ředí vodou podle návodu na obalu výrobku. S mořením se nejčastěji setkáváme právě u cibulovin. Chrání je před některými škůdci, proti hnití i plesnivění.

Jak na to? Semena ponořte do připraveného roztoku na dobu, která je uvedena na obalu. Poté nechte semínka okapat a usušit v dobře větrané místnosti. Na moření jsou vhodné širokospektrální přípravky v 0,4% koncentraci (4 ml přípravku/l vody).

Jak na přírodní moření?

Pokud nechcete hned sahat po chemických přípravcích, dejte šanci přírodnímu řešení v podobě horké lázně. Cibulky ponořte na 25 minut do vody ohřáté na 50 °C. Snažte se udržovat po celý čas stejnou teplotu. Pokud byste ji překročili, z cibule by nemuselo nic vyrůst. Horká koupel ničí háďátka, viry, bakterie i plíseň. Působí jak na povrchu, tak i uvnitř semena. Proti plísni můžete vyzkoušet přesličkový odvar – 100 g sušené přesličky zalejte litrem studené vody a nechte 24 hodin louhovat. Poté výluh na 30 minut povařte a po vychlazení na 50 °C do něj cibulky na 25 minut ponořte.

Po čem (ne)sázet cibuli

Pro dobrou úrodu není důležitá jen písčitější půda, teplo a slunné stanoviště, ale i to, co jste na záhonku pěstovali v předchozích sezónách. V případě pórku, česneku, luštěnin nebo zelí hrozí větší riziko přenosu chorob a škůdců na cibuli. Které předplodiny jí naopak neublíží?

Mrkev,
ředkev,
salát,
petržel,
okurka,
rajče.

S jakými plodinami ji zasadit

Cibuli se bude v záhonku líbit s brokolicí, růžičkovou kapustou, mangoldem, paprikou, řepou a pastinákem. Nejčastěji se sází s mrkví, se kterou se vzájemně ochraňují. Nevadí jí ani špenát, okurky, zelí nebo květák.

Jak sázet cibuli sazečku

Sázení sazečky zvládnete, i pokud jste v zahradničení naprostý nováček. Před jarní výsadbou umístěte sazenice na chladné místo a přikryjte je pytlovinou. Sazečky se díky tomu „otuží“ a po vložení do studené půdy neprodělají tak velký teplotní šok. Vysazujte je kořeny dolů, aby vrcholky po zakrytí hlínou trochu vyčnívaly, nebo byly v rovině s půdou. A jak daleko od sebe cibuli sázet? Vzdálenost mezi sazenicemi by měla být 5–8 cm a mezi řádky 20–30 cm. Po výsadbě nezapomeňte sazečky pokropit vodou.

Sázení cibule ze semen

Při pěstování ze semínek lze získat trvanlivější a kvalitnější úrodu. Výhodou je větší výběr druhů než u sazenic, na druhou stranu však plody bývají menší než sazečkové. Jak postupovat? Semena zasejte 2–3 cm hluboko do řádků vzdálených 25–30 cm od sebe. První listy po měsíci protrhejte od slabých a nadbytečných kusů, aby měly plody dostatek prostoru pro růst. Dozrávat začnou mezi koncem července a koncem září.

Základní druhy

Cibule je nenahraditelnou ingrediencí pro přípravu široké škály pokrmů, od míchaných vajíček až po pravou francouzskou cibulačku. Kromě jedinečné chuti je známá i pro své léčivé účinky, na které se lidé spoléhají již po dlouhá staletí. Existuje řada odrůd s různými tvary, velikostmi a barvami, přičemž každá z nich se používá trochu jinak. Které odrůdy to jsou?

Žlutá: Jde o nejuniverzálnější druh, který má doma každý. Lze ji použít do většiny pokrmů a po tepelné úpravě její chuť zesládne a zjemní. Výborně zahušťuje polévky i omáčky, dává se pod maso i vajíčka.
Červená: Má krásně sytou fialovou barvu a oproti žluté variantě má jemnější chuť. Můžete ji objevit hlavně v zeleninových salátech, burgerech, sendvičích nebo v omáčce „čatní“.
Bílá: Díky velmi jemné až delikátní chuti vynikne ve studené kuchyni – v salse, guacamole, mexických omáčkách, ale i v zeleninových salátech, sendvičích. Lze ji použít i místo žluté varianty.
Šalotka: Ačkoli botanicky patří do rodu česneků, nesprávně se považuje za cibuli. Tato rostlina vytváří větší množství drobných cibulek v trsu. Díky tomu, že její jemná chuť je obohacená o česnekový podtón, nachází své místo především ve studené kuchyni.
Jarní cibulka: Je známá také pod přívlastkem „lahůdková“. Pěstuje se v raném jarním období. Má jemnější chuť než klasická cibule a je oblíbenou přísadou do mnoha jarních jídel. Hodí se do salátů, pomazánek i šťouchaných brambor.

Jak pěstovat a sázet česnek? Jak pěstovat rajčata?

Kromě výše uvedených druhů existují i méně známé druhy:

Zimní (sibiřská, sečka, ošlejch): Je mrazuvzdorná dvouletá rostlina, jejíž nať se využívá pro jemnou chuť a vyšší obsah vitaminu C.
Poschoďová (prorůstavá, egyptská, patrová): Jde o mrazuvzdorného křížence zimní a kuchyňské varianty. Na květném stvolu této rostliny, který může dosáhnout výšky až přes jeden metr, se vytváří pacibulky. Ty po vyvinutí ohnou svou vahou stvol k zemi, kde vypadnou a zakoření. Tato odrůda se pěstuje v horských a podhorských oblastech, kde zajišťuje stálý přísun natě do kuchyně. A to i v době, kdy jsou záhony ještě na jaře pokryté sněhem.
Ozimá: Tato krátkodenní odrůda je určená pro produkci k nejranější sklizni na zeleno a pro velmi ranou sklizeň čerstvých plodů. Má velký, kulovitý až mírně zploštěný tvar a jemnou bílou dužninu.

Recepty na grilovanou zeleninu Recepty na nejlepší špízy na grilu

Choroby a škůdci

Stejně jako ostatní zelenina, i cibule může být napadena různými chorobami a škůdci. Původ onemocnění se může v půdě držet i několik let, a proto stanoviště pro její pěstování každý rok měňte. Abyste pravděpodobnost propuknutí některé z nemocí minimalizovali, sazečky a semena před výsadbou preventivně ošetřete v mořidlovém nálevu nebo horké vodě. Hniloba nejčastěji napadá rostliny pěstované ze sazenic, ale může ji způsobit i přehnojení půdy dusíkem – což je také důvod, proč se na cibuli nedoporučuje používat dusíkatá hnojiva. Které choroby a škůdci jsou nejčastější a jak proti nim bojovat?

Slimáci a plzáci

Tito škůdci milují vlhké prostředí a stinná místa. Jelikož nejsou v zahradě příliš vybíraví, dokážou se s chutí pustit do jakékoli rostliny. Vhodnou prevencí je odstraněních zarostlých a stinných míst a mechanické odstraňování samotných slimáků. S jejich likvidací vám mohou pomoct i speciální prostředky proti slimákům.

Antraknóza (krčková hniloba)

Jde o houbovité onemocnění charakteristické černými fleky na plodech, jež se šíří pomocí infikovaných sazeček. V plodech zůstává nenápadně ukryté po celou dobu růstu plodiny. Choroba o sobě dá vědět až v průběhu sklizně nebo při skladování, případně ke konci vegetace, pokud je dlouhodobě deštivé počasí. Napadené plody předčasně raší, mumifikovatí nebo hnijí. Tato nemoc napadá i pórek, pažitku či šalotku. Nejúčinnější ochranou proti ní je namoření sazeček před výsadbou.

Plíseň cibulová

Jde o nejzávažnější chorobu, která může mít na svědomí výrazný pokles úrody a taktéž ohrožuje její skladovatelnost. Ze začátku se projevuje rozptýlenými nažloutlými skvrnami na všech nadzemních částech rostliny. Ty se postupně pokrývají šedým až hnědošedým povlakem houby. Skvrny se postupně zvětšují, splývají a listy začínají usychat. Po částečné až úplné ztrátě listů přestává rostlina růst. Vytváří se pouze malé plody, které jsou velmi často nevyzrálé a většinou neskladovatelné. Toto onemocnění napadá všechny odrůdy cibule a šíří se především za deštivého počasí. V místě s pravidelným výskytem této nemoci se bez chemické ochrany neobejdete. Úrodu můžete chránit pravidelným 10–14denním postřikem.

Sklerociová hniloba

Nejvíc se jí daří ve vlhkém klimatu při teplotě 15–20 °C. Micelium houby (shluk vzájemně propletených vláken) napadá kořeny rostliny a vytváří na nich plísňový povlak, který zapříčiňuje vznik drobných černých útvarů zvaných „sklerocia“. Hnilobě vyhovuje kyselá půda s vyšší dávkou dusíku. V půdě dokáže přežít až 10 let a jedním z nejefektivnějších preventivních opatření je moření sazeček i semen před jejich zasazením.

Háďátko zhoubné

Háďátko umí na zahradě udělat „pěknou“ spoušť. Jeho larvy dokážou přezimovat v půdě, brzy na jaře proniknout k mladým rostlinkám a živit se jejich šťávou. Napadení tímto škůdcem se projevuje zkroucenými a deformovanými listy, které později schnou. Podpučí (spodní část s kořeny) praská a celá rostlina postupně uhnívá. Pokud se tato hlístice dostane k vašim cibulovinám, půda bude zamořena na několik let dopředu a není vhodné je na ní pěstovat následující 4–5 let. Úrodu lze částečně chránit odstraňováním již napadených rostlin a vhodnou dezinfekcí půdy před výsadbou. Na místě je také střídání pěstovatelských stanovišť.

Vrtalka pórová

Vrtalka je moucha, jež se specializuje na napadání pórku a cibule pěstované ze sazečky nebo z podzimních výsevů. Její napadení se projevuje světlými tečkami a později i dírami způsobenými larvami o velikosti asi 2 mm. Larvy se líhnou z vajíček, která moucha klade na spodní stranu listů. Preventivním opatřením proti napadení rostlin tímto škůdcem je pravidelná kontrola a přírodní, nebo chemická ochrana. Můžete proti ní také nasadit parazitoidní vosičky Diglyphus isaea.

Jak vybrat prostředek proti škůdcům?

Kdy sklízet cibuli

Se sklízením úrody zbytečně nespěchejte, protože plody předčasně vytažené z půdy nejsou vhodné k uskladnění. Nejdřív se pusťte do sklizně plodů vysazených na podzim. A kdy se cibule sklízí? Termín sklizně je obvykle v květnu až červnu. Poté se vrhněte na sklizeň plodů z jarní výsadby – cibuli ze sazečky sklízejte v termínu od července do srpna a variantu ze semen až v září. Zralé plody poznáte podle zaschlé nati, která začne žloutnout a polehávat. Plody jsou připravené ke sklizni až ve chvíli, kdy je nať zcela suchá.

Pro sklizeň si vyberte období se suchým počasím, díky kterému vám plody půjdou snadno vytahovat ze země. Úrodu rozložte na rošt nebo dřevěné bedýnky a nechte ji proschnout na suchém místě. Někteří zahrádkáři ji ještě předtím nechají několik dní volně položenou na zahradě, kde jí s vysušením pomůže sluníčko. Aby cibule vydržela uskladněná co nejdelší čas, musíte ji nechat pořádně proschnout. To trvá přibližně měsíc.

Zpracování ovoce a zeleniny

Uskladnění na zimu

Správně uskladněná cibule vydrží v perfektním stavu i několik měsíců. Jak na to?

Důkladně usušené plody skladujte v chladném suchém prostředí.
Ideální teplota pro její skladování je 4–6 °C.
Pokud ji necháte na příliš teplém místě, začne klíčit.
Skladujte ji při vlhkosti vzduchu 65–75 %.
Bude se jí líbit na kuchyňské lince, ve spíži, ale i na balkoně (pokud nemrzne) nebo v nepříliš vlhkém sklepě.
Aby nezačaly plody plesnivět, je potřeba jim zajistit dobré proudění vzduchu.

Jak skladovat cibuli v bytě

Po kompletním proschnutí z úrody ustřihněte uschlou nať, kořínky a zbavte plody suchých slupek, které jdou snadno odstranit. Takto připravené plody uschovejte v jedné vrstvě v dřevěné bedýnce, nebo je uložte do speciálního pytle na uskladnění zeleniny a ovoce, kde by měly v bytových podmínkách vydržet až do jara.

Další možností je uplést z cibule cop. Natě svažte k sobě pomocí provázku a cop pověste na suché místo, třeba do kuchyně, kde vám navíc krásně oživí prostor. Jednotlivé kusy z pletence nevytahujte, ale odstřihávejte podle potřeby – předejdete tak rozvázání copu. Můžete ji také uložit do punčochy a pověsit do spíže. Při této metodě oddělujte jednotlivé plody uzlem na punčoše a odstřihávejte počet kusů podle potřeby.

Skladování potravin v lednici Správná organizace potravin v lednici