Péče o stromy a keře: Kdy a jak je sázet, stříhat, hnojit a aplikovat postřik?

Kdy sázet ovocné a další stromy?

V březnu začněte s opadavými stromy okrasnými listem (např. okrasné javory), které je dobré zasadit, než nasadí na listy. V březnu a dubnu po rozmrznutí půdy můžete sázet také třešně, broskvoně, meruňky, nektarinky, mandloně, slivoně nebo švestky.

Na jaře (lze i na podzim) sázejte také ořechy, jako je ořešák a líska. Tak budou mít dost času se na novém místě zabydlet a zemina je navíc pěkně vlhká a vám se s ní bude dobře pracovat.
Můžete zasadit i jabloně a hrušně. Ty se však doporučuje sázet spíš na podzim v září-říjnu tak, aby měly čas se uchytit a načerpat vláhu.

Během první poloviny dubna vysaďte jehličnany a další stálezelené stromy (např. břízy). V tomto období také ještě lze sázet stromy s kořenovým balem, které mohou být vysazovány po celou sezónu, pokud jim zajistíte správnou péči a dost vody.

Tip: Prostokořenné stromky jsou choulostivější a je vhodné je sázet dříve než ty s balem. Také je třeba jim před výsadbou zakrátit kořeny.

Kdy provést sadbu nejen ovocných keřů?

V březnu vysaďte plodící keře, jako jsou například maliníky, ostružiníky, angrešty a borůvky. Zkusit můžete také čím dál populárnější muchovník. Ke konci měsíce se vrhněte na jahodníky.

Z okrasných, kvetoucích a zelených keřů do země zapusťte vistárii, plamének, azalku, rododendron a zimolez. Parádu vám udělají také hortenzie, šeříky a tzv. motýlí keř komule. Z drobnějších keřů na zahradu pusťte dřišťály, tavolníky, barvínky nebo skalníky.

Na přelomu března a dubna můžete sázet živé ploty, cypřišky a další jehličnaté keře.

I u keřů platí, že jako první byste měli sázet opadavé listnáče a prostokořenné dřeviny. Poté se vrhněte na ty s kořenovým balem a jehličnany.

Nemáte zahradu? Pěstujte na balkoně!

Jak daleko od sebe je vysazovat?

Vždy dodržujte doporučenou vzdálenost - hustá výsadba neznamená větší úrodu ani spokojené stromy. Pokud je zasadíte příliš blízko, nebudou prospívat, jelikož se jim mimo jiné nedostane potřebné množství slunce a vláhy. První roky se vše může zdát v pořádku, ale postupem času jim vámi zvolený prostor přestane stačit. Zkuste si tak nejprve vždy představit, jak by měly vzrostlé dřeviny vypadat a kolik místa by pak měly i s korunou zabrat.

Průměrná vzdálenost dle druhu

• Meruňka a broskvoň: zákrsek 4 m, čtvrtkmen 6 m;

• třešeň a višeň: nízká 2-4 m, čtvrtkmen 4-6 m;

• švestka/slivoň: nízká 2-3 m, čtvrtkmen 4-5 m;

• madloň: cca 7 m;

• jabloň a hrušeň: štíhlé vřeteno 1,5 m, palmeta 2,5 m, zákrsek 4 m, čtvrtkmen 6 m; 

• kdouloň: 4 m;

• ořešák: klasický 14 m, roubovaný 10 m; 

• líska: 3-4 m;

• angrešt: 1-1,5 m;

• rybíz: cca 1 m;

• maliník: 0,5 m;

• ostružiník: 1-1,2 m;

• rakytník: 2-3 m (potřebujete samčí i samičí rostliny, min. tedy 2 kusy).

Jak a kdy na jaře stříhat a řezat ovocné stromy?

Nejprve odstraňte všechny suché, poškozené a nemocné větve. Zbavte se také těch, které rostou dovnitř koruny a těch, které se kříží a překážejí si. Dlouhé větve a ty směřující vzhůru zkraťte o 1/3 až 1/2 délky. Vždy stříhejte na zdravý pupen směřující z koruny ven, a to šikmo podél směru pupenu několik milimetrů nad ním (ne příliš vysoko ani hned nad ním)! Zcela odstraňte výhonky rašící z dolní části kmene a od kořenů. Další řez volte dle stavu stromku.

Kdy je doporučené období?

Jabloně a hrušně se doporučuje prořezávat na konci zimy a v předjaří, kdy už nehrozí mrazy. Díky nižším teplotám stromy tolik neohrožují houbové choroby, vůči kterým jsou navíc tyto dřeviny ve srovnání s jinými druhy odolnější. Dle stavu stromu proveďte udržovací nebo zmlazovací řez, odstraňte „vlky“ (mladé výhonky z kmene a silných bočních větví) a dolů nebo dovnitř rostoucí výhony. Při zkracování ostatních výhonů berte v potaz konkrétní odrůdu - některé plodí na delších, některé na kratších.

Broskvoně a meruňky stříhejte na začátku vegetace, kdy by už neměly hrozit mrazy - je-li to třeba. Během léta je vhodné je zaštipovat a hned po sklizni provést finální řez, který se přes zimu zahojí. Vždy však berte v potaz aktuální stav daného stromku i jeho stáří, jelikož se některé druhy v různých letech zastřihují odlišně.

Třešně, višně, švestky a slivoně řežte a stříhejte během vegetace, čímž zvýšíte jejich obranyschopnost vůči chorobám - tzn. cca od dubna do konce léta. Odstraňujte suché a poškozené větve, průběžně stříhejte také ty, které rostou uvnitř koruny, konkurenční výhony a tzv. vlky (mladé výhonky z kmene a silných bočních větví). Po sklizni na konci léta až do poloviny září proveďte poslední (udržovací) řez.

Jak vybrat ruční pilu?

Kdy a jak stříhat ovocné keře?

Maliny a ostružiny

U malin a ostružin se odstraňují všechny tzv. odplozené výhony čili ty, ze kterých už jste úrodu sklízeli - mívají našedlou barvu. Ty je ideální odstranit hned po sklizni na konci léta, čímž podpoříte růst nových v dalším roce, ostříhat je případně můžete i na jaře.
U v předjaří zasazených maliníků zkraťte nadzemní část na cca 20-30 cm. Na starších keřích kromě odplozených větví odstraňujte také starší a poškozené části. Dlouhé výhony lze zkrátit o 1/3.

Angrešt

• U keře: Hned po jarním vysazení zkraťte výhonky na 2-3 pupeny a ty slabé odstraňte celé. U keřů, které jste vysadili loni na jaře, nechte zhruba 5 větví. Ty zkraťte cca o 1/3. U tříletých rostlin nechávejte už zhruba 10 větví - nejdelší zkraťte na 10-12 oček, boční na 3-5. Opět se zbavte velmi slabých a nezdravých výhonků.

• U stromku: Ihned po jarní výsadbě zastřihněte výhony na 4 očka. Druhé jaro vyberte kolem 6 hlavních větví, ty zkraťte o 1/3. Každý 5. rok pak základní větve na jaře stříhejte na cca 10 oček, ty boční zhruba na 4 a odstraňujte i ty výhonky, které stromek příliš zahušťují nebo rostou do středu koruny.

Rybíz

• U keře: Po jarní výsadbě hned zkraťte jednoleté výhonky na 3 pupeny. V prvním roce nechte 5 nejsilnějších výhonů, ostatní zkraťte. Druhý rok si vyberte dalších 5 nejlepších a dobře postavených výhonů, ostatní i ty slabé odstřihněte u země.
  Průběžně odstraňujte všechny poškozené a suché větve nebo ty výhonky, které by keř příliš zahušťovaly - po střihu by měl být vevnitř dutý. Třetí rok už byste měli mít hezky vystavěný a plodící rybíz. 

• U stromku: Po jarní výsadbě vyberte 5-6 hlavních výhonků a ty zkraťte na 2-3 pupeny tak, aby poslední směřoval z koruny ven. Korunu stromku udržujte volnou, aby se slunce dostalo ke všem plodům, a proto průběžně odstřihujte zejména větve směřující dovnitř. Zbavujte se také poškozených a nemocných částí.

Jak vybrat zahradní nůžky?

Obvyklé choroby a škůdci ovocných dřevin

• Jabloně a hrušně: Strupovitost, padlí, moniliniová hniloba, vlnatka, obaleč, pilatka, mšice, svilušky, rzivost, vlnovník, bodruška, mera skvrnitá.

• Višně a třešně: Moniliniová spála, moniliniová hniloba, skvrnitost listů, mšice, vrtule třešňová, pilatka.

• Švestky a slivoně: Moniliniová hniloba, suchá skvrnitost, rzivost, obaleč, pilatka, puchrovitost, svilušky, mšice.

• Meruňky a broskvoně: Suchá skvrnitost, kadeřavost, strupovitost, moniliniová spála, moniliniová hniloba, hnědnutí listů, obaleč, mšice.

• Rybíz: Antraknóza, padlí, rzivost, okrajová spála listů, zvrat, vlnatka, pilatka, štítenka, mšice, krasec, nesytka.

• Angrešt: Padlí americké a evropské, antraknóza, plíseň šedá, rez černá, mšice, mera skvrnitá, molice, mol, pilatka, zavíječ, krasec, nesytka.

• Maliník a ostružiník: Rzivost, fytoplazmová zakrslost, květopas, bejlomorka, žlabatka, sviluška, vlnovník, červ malinovník, hlávčivec.