Mšice mají hruškovitý tvar těla, jsou cca 2-6 mm velké a mohou být zbarvené od zelené přes červenou až po černou. Mají bodavosavé ústrojí, kterým sají rostlinné šťávy. Byť se zpravidla rodí bez křídel, mohou mít membránová křídla, která jsou při nečinnosti držena naplocho přes záda a hmyzu slouží k přesunu z rostliny na rostlinu.
Mohou se rychle rozmnožovat, a to i bez oplození. Často na rostlinách tvoří velké kolonie a mohou způsobit značné škody. Poškozují totiž nejen vysáváním šťávy způsobující změny barvy listů a kadeření, ale také přenosem viróz a medovicí, kvůli které se na listech mohou rozšiřovat houbové choroby.
V Evropě jich odhadovaně žije kolem 800 druhů. Jaké jsou ty nejčastější?
Mšice rybízová: Je žlutozelená až oranžová s tělem kolem 2 mm. Napadá rybíz, kde způsobuje prohnutí listů a zbarvené puchýře. Oslabuje rostliny a snižuje výnos plodů.
Mšice zelná: Tělo je tmavě až černozelené s šedobílým popraškem, velikostí do 2,5 mm. Objevuje se na brukvovitých rostlinách (např. zelí, brokolice, květák), kde způsobuje deformaci a žloutnutí listů, zasychání a opad.
Mšice maková (černá): Bývá černá, černozelená nebo černohnědá a velká až 2,5 mm. Napadá velké množství druhů rostlin, na kterých způsobuje deformace listů i plodů až nekrózu a celkové oslabení.
Mšice třešňová: Má černé, vypouklé a lesklé tělíčko velikosti do 2 mm. Specializuje se na třešně, ale nalézt ji můžete i na mořenovitých, růžovitých či brukvovitých rostlinách. Způsobuje deformaci a opad listů, deformaci plodů a poškození letorostů.
Mšice broskvoňová: Vyznačuje se různými odstíny zelené, žlutozelenou nebo hnědočervenou barvou a velikostí do 2-2,5 mm. Objevuje se nejčastěji jednotlivě a ne v koloniích, najdete ji na spodní straně listů. Škodí hlavně přenosem viróz, a to na řepě, bramborách, kukuřici či pšenici.
Mšice jabloňová: Má výrazně zelenou barvu a velikost do 2,5 mm. Objevuje se zejména na jabloních, hrušních a kdouloních, kde způsobuje deformaci listů i plodů, opad listů a poškození letorostů.
Mšice krvavá: Správně se nazývá vlnatka krvavá, je zbarvena od hnědočervené po odstíny do fialova a je velká do 2 mm. Tělo má pokryté voskovými vlákny a na rostlinách se maskuje jako bílá plíseň či chomáčky vaty, které se při zmáčknutí zbarví do ruda. Kromě nadzemních částí poškozuje i kořenový systém, způsobuje růst nádorků, poškození pletiva, deformace listů a odumírání větví jabloní či hlohů.
Mšice jitrocelová: Tělo může mít šedou, modrošedou, růžovou, hnědou až černou barvu s velikostí kolem 2,5 mm. Kromě jitrocelu napadá také jabloně a kdouloně, kterým způsobuje krabacení a červené zbarvení listů, pokroucení výhonků a snížení výnosu.
Mšice řešetláková: Má černozelené či zelenožluté tělo a velikost kolem 2 mm. Objevuje se na bramborách, ale také na fazolích, okurkách či paprikách a dalších polních plodinách. Rostliny poškozuje jak sáním, tak hlavně přenosem rostlinných virů.
Info: Bílé mšice se správně nazývají molice a také poškozují rostliny sáním. Často se s nimi setkáte ve skleníku.
