Co je masopust a jaké tradice jsou s ním spojeny?

Masopust je lidový svátek plný veselí, hodování a barevných masek, které rozzáří každou vesnici či město. Slovo „masopust“ pochází z latinského „carne vale“ (= karneval), což znamená „sbohem maso“. Je to čas, kdy se lidé loučí s masitými pokrmy a připravují se na postní dobu. V současnosti už není pouze náboženským zvykem, ale také oslavou hojnosti, dobrého jídla a místních tradic, které lidé s chutí dodržují dodnes. V různých regionech se masopustu říká také ostatky, končiny, voračky, fašank či fašinek.

Masopust nemá pevně stanovené datum. Je to období mezi svátkem Tří králů (6. ledna) a Popeleční středou, kdy začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Tento půst však v minulosti (ani dnes) neznamenal striktní hladovění, ale spíše střídmost a sebekontrolu. V roce 2025 masopust začíná v úterý 7. ledna a vrcholí v úterý 4. března, užijeme se ho tedy celkem 18 dnů. 

Jedním z důležitých dnů je poslední čtvrtek masopustu, kterému se přezdívá „tučný čtvrtek“, kdy se lidé dosyta nají a napijí, aby měli sílu na celý rok. Na stole nechybí zabijačkové speciality, pivo a domácí kořalky – ideální rozcvička před hlavními oslavami, které se konají vždy poslední tři dny masopustu: 

Masopustní neděle

Neděle je začátkem hlavních oslav a pořádného veselí. Po bohatém obědě se všichni chystají na tancovačku do hospody nebo na náves a tancuje se často až do rána.

Masopustní pondělí

Pondělí patří „mužovským bálům“, kam smějí pouze ženatí muži a vdané ženy. Hudba, tanec, smích a bohaté pohoštění – to je záruka pravé masopustní atmosféry.

Masopustní úterý

V úterý vrcholí všechny oslavy v čele s maškarním průvodem. Masky přinášejí do ulic zábavu a dobrou náladu, chodí od domu k domu, kde je lidé pohostí jídlem, pivem a pálenkou. 

Tipy na Velikonoce

Odpověď je jednoduchá: aby si lidé mohli naposledy dopřát dobré jídlo, zasmát se a trochu se odvázat před obdobím půstu a pokání. V dřívějších dobách se zima pojila s nedostatkem jídla i energie, a proto byla masopustní hostina nejen radostí, ale i nutným doplněním sil. Dnes je masopust spíše příležitostí k setkání s přáteli a sousedy.

Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku jsou natolik jedinečné, že si vysloužily zápis na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tato tradice, která kombinuje pestré maškary a hravé průvody je ukázkou bohaté kultury českého venkova.

Na programu bývají průvody masek, tancovačky, zabijačky, maškarní plesy (šibřinky), různá vystoupení a samozřejmě hostiny plné tradičních pochoutek, které české hospodyňky zvládají na jedničku. Koblihy plněné marmeládou, smažené či pečené boží milosti, zlatavá pečeně, jitrnice, jelita, tlačenky, vepřová pečeně s knedlíkem a zelím – to vše je masopustní gastronomickou chloubou.

Jednou z nejznámějších tradic je maškarní průvod, který obvykle vede karnevalový „živý“ medvěd doprovázený dalšími postavami. Další masopustní tradicí je symbolické „pochování basy“. Tato zvyklost symbolizuje konec veselí a začátek postního období. Basa, jakožto hudební nástroj, je metaforicky pohřbena, což znamená, že nastává čas klidu a ztišení. Celý obřad je provázen nadsázkou a smíchem.

Masopust byl vždy časem nejen veselí, ale i symbolických rituálů, které měly přinést hojnost, zdraví a prosperitu. Tady jsou některé z těchto prastarých zvyků, které vás zaručeně pobaví svou originalitou:

Skok do výšky

Při tanci na masopustních oslavách se selky snažily vyskočit co nejvýše, protože se věřilo, že výška jejich skoku určí, jak vysoké naroste obilí nebo len v nadcházejícím roce. Čím vyšší skok, tím větší úroda – taková byla starodávná „zemědělská gymnastika“.

Babský mlýn

Tento vtipný rituál přeměny se odehrával v pondělí a úterý masopustu. Mlynářská chasa pochytala devět starých bab, symbolicky je semlela v mlýně, a na konci vyšlo osm mladých dívek – zázrak masopustní „plastiky“. Tento zvyk měl nejen pobavit, ale i symbolizovat obrodu a mládí.

Stínání kohouta

Tento dramatický zvyk patří k nejstarším masopustním tradicím. Mládenci, převlečeni za vojáky v naruby obrácených šatech, přivedli přivázaného kohouta, přečetli mu rozsudek za „zločiny“ a kat mu kosou sťal hlavu. Zábava však pokračovala: kat musel rychle utéct, protože ostatní přihlížející se ho snažili chytit.

Válení v bahně

Vesnické oslavy se často neobešly bez rybníka. Lidé v maskách vlezli do polovypuštěného rybníka a vyváleli se v bahně – věřilo se, že tento rituál přinese hojný rybolov v příštím roce.

Hlavním prvkem maškarních průvodů jsou masky. A ne ledajaké – ty nejbláznivější, které si umíte představit. Základem je kreativita, trocha humoru a odvahy. V průvodu měly maškary různou úlohu a symboliku:

• Medvěd – Symbol plodnosti a síly. Vede průvod nebo tančí se ženami, aby zajistil hojnost a úrodu. Většinou ho drží na provaze medvědář.

• Laufr (Strakatý, Strakáč) – Laufra, vedoucí postavu masopustního průvodu, poznáte podle barevného kostýmu, vysokého klobouku a hbitých pohybů. Symbolizuje pořádek a vedení, ohlašuje příchod masek a svým temperamentem odhání zimu a zlé síly.

• Nevěsta a ženich – Představují radost a nový začátek. V průvodu bývají středem pozornosti a jejich svatba se často hraje jako komická scénka.

• Smrtka – Připomíná konec zimy a pomíjivost života. Obvykle působí lehce strašidelně, ale i s nadsázkou, aby dodala průvodu mystickou atmosféru.

• Kominík – Roztírá saze na lidi, aby jim přinesl štěstí a očistil je od zlých sil. Je to jedna z nejinteraktivnějších masek.

• Koza – Skotačí a baví publikum. Její přítomnost měla zajistit úrodnost polí i domácností.

• Žid – Zastupuje obchodníka nebo podvodníka, který vtipně smlouvá, prodává nebo provádí drobné zlomyslnosti.

• Čert – Dělá neplechu, straší děti a přináší do průvodu prvek chaosu, který se nakonec „uklidní“ při symbolickém konci masopustu.

• Policajt nebo dráb – Hlídá pořádek (samozřejmě spíše žertovně) a pokutuje ty, kteří nechtějí přispět do masopustní sbírky.

• Masopustní kobyla – Je centrálním bodem průvodu, často se o její „smrt“ a vzkříšení hraje dramatická scénka. Smrt kobyly znamená konec masopustního veselí.

Dnes už je to spíše o legraci a kreativita nezná mezí, takže se můžete těšit na jakékoliv kostýmy od princezen až po superhrdiny. 

Jak vybrat karnevalový kostým? Tipy, jak si vyrobit kostým

Masopust se u nás slaví už od 13. století. Jeho tradice sahá hluboko do minulosti, konkrétně do pohanských dob, kdy lidé oslavovali příchod jara. Křesťanství převzalo tyto oslavy a dalo jim nový rámec. V dřívějších dobách měla oslava i zemědělský význam – šlo o zajištění úrodnosti půdy a zdraví dobytka.

V českých zemích se masopust stal nenahraditelnou součástí venkovské kultury. Každá oblast měla své specifické zvyky. Například na Moravě byl masopust ještě více spojen s muzikou a tancem, zatímco v Čechách se větší důraz kladl na samotné masky.

Masopust, známý v mnoha zemích jako karneval (či Carnival), je rozšířenou tradicí nejen v Evropě, ale díky kolonizaci se dostal i na americký kontinent. Zatímco u nás se masopustní období táhne přes několik dní, v mnoha zemích se oslavy soustředí především na jeden hlavní den plný tance a maškar. Karnevaly se slaví především v katolických zemích a obvykle mají pevné datum před začátkem půstu.

Jedním z nejznámějších karnevalů je ten v Rio de Janeiru, který ohromuje svět svou velikostí, barevností a energií. Dalším významným centrem je Santa Cruz de Tenerife, jehož karneval je hned po Riu druhým největším. V Evropě se můžete ponořit do masopustního kouzla v Benátkách, kde jsou karnevalové masky a kostýmy přímo uměleckým dílem, nebo v Německu, kde má masopustní tradice hluboké kořeny a slaví se s velkou pompou po celé zemi.