Jak kompostovat: od zakládání kompostu až po jeho využití
Kompostování je snadný způsob, jak proměnit bioodpad v přírodní hnojivo plné živin! Stačí jen vědět, jak kompost správně založit – ať už na zahradě, nebo v bytě. Správná skladba materiálů, dostatek vzduchu a pár triků v ám pomohou urychlit zrání kompostu. A kde všude jej pak využijete? Nejen to se dozvíte v našem článku!
Kompostování je snadný způsob, jak proměnit bioodpad v přírodní hnojivo plné živin! Stačí jen vědět, jak kompost správně založit – ať už na zahradě, nebo v bytě. Správná skladba materiálů, dostatek vzduchu a pár triků vám pomohou urychlit zrání kompostu. A kde všude jej pak využijete? Nejen to se dozvíte v našem článku!
Kompost je přírodní hnojivo, které vzniká rozkladem organického materiálu, jako jsou rostlinné zbytky, tráva, listí nebo kuchyňské bioodpady. Díky působení mikroorganismů, hub a žížal se tyto materiály postupně mění na tmavou, kyprou a výživnou hmotu plnou důležitých živin – humus.
Proč je kompost tak oblíbený?
Zlepšuje kvalitu půdy a podporuje růst rostlin.
Pomáhá udržet vláhu v půdě a snižuje potřebu zalévání.
Snižuje množství odpadu, který by jinak skončil na skládce.
Přispívá k ochraně životního prostředí a udržitelnému způsobu života.
Jak založit kompost na zahradě?
Nejprve si zvolte kompostér
Při zakládání kompostu na zahradě si můžete vybrat hned z několika typů kompostérů, přičemž každý má své výhody a nevýhody:
Otevřený kompost
= klasická hromada na zahradě. Nejjednodušší způsob, ale hůře se udržuje.
nízké náklady, snadné rozšiřování
přírodní rozklad díky přímému kontaktu s půdou a mikroorganismy
neestetický
nechráněný před před deštěm a větrem – proces rozkladu se může zpomalit
V různých prohlubních a jámách v zemi nedochází k dostatečné cirkulaci vzduchu, což způsobuje hnilobu. Mnohem lepší variantou je dřevěná nebo plastová nádoba, kterou si můžete sami vyrobit, nebo jednoduše koupit.
Kompostér z palet
= levná a ekologická varianta, která vypadá upraveně.
nízké náklady a přírodní vzhled
dobrá cirkulace vzduchu
nutnost ob časné opravy
omezená životnost – dřevo může časem hnít
Na dřevěnou konstrukci doporučujeme použít modřín, který tak snadno nepodlehne procesu tlení. Chcete zvýšit odolnost dřeva? Ošetřete palety přírodním nátěrem.
Jak vyrobit kompostér z palet?
Zajistěte si 4 kusy palet.
Připravte vhodné místo.
Palety postavte do tvaru kostky (delší stranou k zemi) a přišroubujte k sobě.
Spojte je také několika pozinkovanými hřebíky. Jejich konce by měly zůstat ukryté v dřevě, abyste se o ně při manipulaci s ohrádkou neporanili.
Spodní rohy spojte pomocí velkých vrutů. Konstrukce tak bude stabilnější a déle vydrží.
Založte kompost.
Plastový uzavřený kompostér
= ideální varianta různých tvarů a velikostí pro ty, kteří chtějí šetřit místo.
zrychlený rozklad díky stabilní teplotě a vlhkosti
ochrana proti hlodavcům a dešti
vyšší pořizovací cena
slabší provzdušnění – je třeba občas promíchat obsah
Plastové kompostéry nemívají mnoho vzdušných stěn. Nedávejte do nich proto příliš mokrý odpad – nedocházelo by tak k rozkladu bioodpadu, ale k jeho hnití.
Jak funguje kompostér?
Jeho hlavní schopností je nápodoba tzv. humifikace – biologických půdních pochodů, za kterými stojí všemožné mikroorganismy. Díky ní dochází k rozložení organických zbytků na humus, který je nejkvalitnějším bio hnojivem, které lze získat.
Pokud stále tápete, který kompostér zvolit, přečtěte si našeho rádce, který vám pomůže.
Aby se kompost správně rozkládal a tolik nezapáchal, je důležité vybrat správné místo. Jaké podmínky by mělo splňovat?
Pozor na slunce, vítr a déšť: Volte mírně vlhké místo v polostínu s dobrou cirkulací vzduchu, kde nebude kompost příliš vysychat. Slunce by jej nejenže vysušovalo, ale v létě by mohlo vést až k jeho samovznícení. Déšť by naopak mohl způsobit hnití bioodpadu.
Vysoké teploty způsobené přímým slunečním zářením navíc zabíjí organismy nezbytné pro tvorbu humusu. Nádoba by měla mít víko nebo být alespoň schovaná pod stříškou.
Dostatek prostoru kolem nádoby: Aby bylo možné bioodpad provzdušňovat pomocí speciální tyče nebo jej přehazovat vidlemi, musí být kolem nádoby dostatek volného místa.
Celoroční přístup: Při výběru vhodného místa myslete i na pohodlný přístup k nádobě. Měli byste se k ní dostat i s kolečkem či zahradním vozíkem.
Dál od domu i sousedů: Přeměnou odpadového materiálu na humus vzniká zápach, který nemusí lahodit každému nosu. Proto nádobu umístěte ideálně do odlehlého koutu zahrady.
Vyvýšené místo: Zabrání stoupání vody z mokré půdy do biomasy.
Kontakt s půdou: Díky volnému dnu budou moci do kompostu pronikat užitečné mikroorganismy, červi a žížaly, jež se postarají o pravidelné provzdušňování a rychlejší rozklad bioodpadu.
Založení kompostu
Vybrali jste vhodné místo? Skvěle! Teď je čas na správnou přípravu podkladu
Odstraňte trávu a zajistěte kontakt s půdou – kompost potřebuje mikroorganismy ze země.
Dopřejte mu vzduch – na dno položte cca 25cm vrstvu z větviček, slámy, listí, kůry nebo hoblin. Pomůže to s provzdušněním a odváděním přebytečné vlhkosti.
Správné vrstvení – na základní vrstvu přidejte posekanou trávu, listí nebo jiný vlhký materiál.
Sledujte teplotu – pokud se kompost do dvou dnů zahřeje, vše funguje, jak má.
Takto založený kompost rychle nastartuje a brzy vám začne přinášet úrodný humus.
Hlavně nedávejte do kompostu takový odpad, který tam nemá co dělat! V tomto článku jsme se o těchto chybách rozepsali podrobněji: Co (ne)patří do kompostu?
Domácí kompostování: v bytě i na balkoně
Nemáte zahradu? Nevadí! Díky domácímu kompostéru můžete recyklovat bioodpad i v bytě. Existují dva hlavní typy:
Bokashi kompostér
Funguje na principu anaerobní fermentace – bioodpad se v něm nerozkládá, ale kvašením se přemění na výživný materiál pro rostliny. Stačí přidávat odpad, prosypávat ho bokashi směsí s mikroorganismy a nechat uzrát. Výhodou je, že do něj můžete dávat i maso a mléčné výrobky!
Vermikompostér
Vermikompostér je uzavřená nádoba, kde bioodpad rozkládají speciálně vyšlechtěné kalifornské žížaly. Ty si pochutnají na zbytcích ovoce, zeleniny, kávové sedlině nebo skořápkách od vajec a vytvoří z nich výživný humus.
ekologické řešení pro město a byty
žádný zápach (pokud správně udržujete vlhkost)
kvalitní hnojivo pro pokojové rostliny
větší péče (starost o žížaly, vypouštění tekutiny z Bokashi nádoby)
menší kapacita než venkovní kompostéry
Bokashi kompostér je skvělý pro fermentaci bioodpadu, ale pokud chcete přímo vyrábět humus, lepší volbou je vermikompostér s žížalami.
Kompostování na balkoně
Pokud máte balkon, možnosti se ještě rozšiřují. Kromě vermikompostéru nebo bokashi nádoby můžete využít klasický kompostér v menší variantě. Klíčové je zajistit správnou vlhkost a větrání, aby se odpad dobře rozkládal.
Chcete proměnit bioodpad v kvalitní bio hnojivo? Stačí dodržet pár jednoduchých zásad:
Vyvážená skladba materiálů
Aby byl kompost bohatý na živiny a správně se rozkládal, je důležité kombinovat různé druhy organických materiálů:
zelený materiál (bohatý na dusík): čerstvě posekaná tráva, kuchyňský bioodpad, hnůj, listí, jehličí, kopřivy
dřevitý materiál (bohatý na uhlík): sláma, piliny, kůra, dřevo, podrcené větve, suché drny, lepenka, nepotištěný papír
Ideální poměr?2–3 díly dřevitého materiálu na 1 díl zeleného. Tak zajistíte správný rozklad a získáte kvalitní kompost!
Přehazování kompostu
Průběžné přehazování zajistí provzdušnění, promíchání všech složek a omezení zápachu. Díky přísunu kyslíku budou moct správně fungovat mikroorganismy, které jsou důležité pro správný rozklad biomasy.
Zajistěte optimální vlhkost
Díky správné vlhkosti se kompost rozkládá rychleji a bez zápachu! Jak ji otestovat? Vezměte do ruky kousek kompostu a zmáčkněte. Pokud drží pohromadě a neodkapává voda, je ideální!
Co dělat při nadměrné vlhkosti? Po silném dešti prosypte kompost pilinami, slámou nebo kartonem.
A když je kompost suchý? V horku jej zavlažujte dešťovou vodou – lépe se vstřebává než voda z kohoutku.
Zavolejte na pomoc žížaly
Existuje speciálně vyšlechtěný druh žížal – kalifornské žížaly (Eisenia fetida), které si rády smlsnou na bioodpadu z kuchyně i zahrady. Využití najdou především v uzavřených plastových nádobách, tzv. vermikompostérech, které jsou vhodné jak na zahradu, tak v menším provedení i do bytu.
Kompostování na podzim a v zimě
Kompostování nekončí ani v zimě, jen se zpomalí. Stačí dodržovat pár následujících pravidel:
Na podzimpřidejte co nejvíce bioodpadu – prohřátá biomasa pomůže mikroorganismům, žížalám a bakteriím přežít zimu.
V zimě dál kompostujte, ale spíš ve větších dávkách než po troškách.
Otevřený kompost můžete přikrýt slámou nebo listím, aby lépe udržel teplo.
Neprohrabávejte jej – zbytečně by ztrácel teplo.
Provzdušňujte šetrně – ideální nerezovým, spirálovitě zatočeným provzdušňovačem humusu, tzv. aerátorem, který zajistí kyslík bez narušení mikroklimatu.
Takto připravený kompost bez problémů přečká zimu a na jaře bude plný živin!
Co přidávat do kompostu v zimě?
I v tomto období se snažte dodržovat co nejvyváženější skladbu materiálu:
zbytky z kuchyně – ovoce, zelenina, kávová sedlina, čajové sáčky (bez kovových spon), skořápky z vajec a ořechů
suchý materiál – kuchyňské papírové utěrky, odumřelé stonky rostlin, trochu dřevního popela
zásoba dřevitého materiálu – před zimou si schovejte suché větvičky a kůru pro vyvážení poměru dusíku a uhlíku
Jak urychlit kompost a jak dlouho zraje?
Pokud je kompost dobře založený, zraje zhruba jeden rok. Během tohoto času projde 3 stádii:
Čerstvý (surový): Tato fáze trvá 2–6 měsíců. Jsou v něm ještě stále rozeznatelné jednotlivé materiály a probíhají v něm procesy rozkladu. Můžete jej použít na přihnojení rajčat, brambor a okurek. Není však vhodný pro sazenice, protože by je mohl spálit.
Zralý: Jeho stáří je asi 6–10 měsíců. Má tmavě hnědou až černou barvu a ještě v něm jsou vidět skořápky od vajec. Po prosetí a zbavení velkých částic ho směle použijte k podpoře růstu travnatých a zahradních ploch, záhonů, květin i zeleniny. Jelikož překypuje živinami, raději s ním šetřete. Mohli byste rostliny přehnojit.
Kompostovaná zemina: Již neobsahuje tolik výživných složek, a proto ji můžete bez obav využívat bez jakéhokoliv omezení.
Tipy na urychlení zrání
I když nejde humus plný živin získat mávnutím kouzelného proutku, proces jeho zrání se dá vcelku snadno urychlit:
Přidávejte do kompostu chlévský hnůj nebo dřevěný popel – napomáhá rozkladu.
Pravidelně jej přehazujte – provzdušníte ho a zabráníte hnilobě.
Použijte tzv. urychlovač kompostu – směs látek a enzymů, která pomáhá rychlejšímu rozkladu. Můžete si ho buď koupit, nebo dokonce sami vyrobit.
Jak si vyrobit domácí urychlovač zrání?
Rozetřete dohladka 1 kostku droždí s 1 lžičkou cukru. V zahradní konvi připravte roztok z 10 l vlažné vody a 1 kg cukru a vmíchejte do něj pastu z droždí a cukru. Prolitím biomasy tímto aktivátorem se zvýší teplota v nádobě a veškeré bakterie a mikroorganismy budou chrochtat blahem. A rychleji rozkládat.
Využití: od zahrady po květináč
O tom, že je hnojivo z vlastní zahrádky hotovým pokladem, již víte. Znáte však i nejčastější způsoby jeho využití?
Mulčování: Použijte jej jako mulč kolem rostlin. Díky němu bude půda lépe absorbovat vodu, udržovat živiny a bude odolnější vůči růstu plevelů.
Hnojení: Živiny obsažené v humusu nadšeně uvítá celá zahrada. Zapracujte jej brzy na jaře k ovocným stromkům (ještě před vyrašením prvních pupenů) nebo do zeleninových záhonů.
Zlepšení kvality půdy na zahradě: Smíchejte ho s hutnou zahradní půdou, která se těžce odvodňuje. Výsledkem bude uvolnění struktury půdy, která usnadní kořenům rostlin pronikat do větší hloubky.
Při zakládání nových záhonů: Přidejte kompost do jámy nebo květináče při výsadbě nových rostlin. Substrát bude zadržovat více vody a kořeny rostliny se dostanou hlouběji.
Při přesazování: Přesun do většího květináče nebo na jiné stanoviště na zahradě bývá pro rostlinu náročný. Přidáním trochy bio hnojiva podpoříte její růst na novém místě.
Kompostový výluh: Smícháním humusu ve vodě získáte velmi výživné tekuté hnojivo. Díky němu budou rostliny silnější a rychleji porostou.
Podpora biologické aktivity: Hnojivo obsahuje mikroorganismy, které jsou pro půdní ekosystém mimořádně prospěšné.
Kompostování je klíčovým krokem k udržitelnosti, protože snižuje množství bioodpadu, omezuje skládkování a přirozeně obohacuje půdu. Přečtěte si naše další články, které s tímto tématem úzce souvisí:
