Základní techniky kresby tužkou ❤️ Frotáž, stínování i šrafování

Obsah článku

Jak začít kreslit tužkou?
Základní výtvarné techniky kreslení tužkou
Techniky vytváření textur
Tvrdost tužky (B, HB, F, H)
Pomůcky na kreslení
Doporučená literatura o kreslení

Jak začít kreslit tužkou?

Kombinujte tužky s různou tvrdostí – lépe se vám s nimi bude modelovat prostor.
Základy kreslení tužkou začněte trénovat na jednoduchých tvarech jako např. květiny a ovoce.
Kreslete s jemným tlakem na tužku, což vám umožní přidávat tmavší odstíny při stínování. S jemným obrázkem se dá ještě pracovat a případně ho předělávat.
Dodržujte správné proporce předmětů i postav. K tomu vám poslouží přerozdělení obrázku na vícero menších částí pomocí tenkých pomocných čar.
Experimentujte s texturami i výtvarnými technikami. Vyzkoušejte šrafování, tečkování, lineární kresbu nebo frotáž.
Naučte se perspektivu. Bez ní vaše kresby nezískají trojrozměrnost a realistický vzhled.
Vyzkoušejte různé podklady – třeba recyklované, barevné, černé, ručně vyráběné nebo akvarelové papíry (za studena listované mají výraznější strukturu).

Nejčastější náměty pro začátečníky

Začátečníci a mírně pokročilí se nejčastěji věnují kresbě následujících objektů:

Portrét, postava a busta: seznámení se základy anatomie a tělesnými proporcemi.
Zátiší: Na začátku si vyberte něco jednoduchého, třeba pomeranč, hrušku nebo jablko, na kterém se dá perfektně trénovat stínování.
Kresba podle fotky nebo obrázku: Vybraný objekt překreslete co nejpřesněji.

Základní výtvarné techniky kreslení tužkou

Šrafování (hatching): křížové i objemové

Šrafování je nejzákladnější kreslicí technikou, jež je založena na kreslení kratších linek vedle sebe (souběžně) nebo přes sebe (do řádků a sloupců). Pokud jsou čáry nakreslené kolmo na sebe, mluvíme o křížovém šrafování (cross-hatching). Hustotu jednotlivých linek lze měnit rozestupy mezi nimi – linky blízko sebe budou vytvářet tmavé oblasti na kresbě, zatímco linky vzdálenější od sebe se postarají o světlejší místa. Jednoduchá šrafura využívá rovných čar a objemové šrafování se zaměřuje na sledování oblých linií.

Tečkování (stippling)

Tečkování je velmi zajímavou a hezkou technikou vhodnou zejména pro trpělivé výtvarníky. Linky i stínování jsou tvořené pouze pomocí drobných teček, přičemž zde platí stejné pravidlo jako u ostatních technik – čím hustší je pokrytí jednoho úseku tečkami, tím bude působit tmavěji.

Tečkovat můžete grafitovými tužkami nebo černými jemnými popisovači (tzv. fine linery). Začněte třeba tak, že si tužkou jemně načrtnete na papír libovolný motiv, který následně rozdělíte na světlé, zastíněné a tmavé oblasti. Světlá místa potečkujte jen řídce, zastíněná místa o něco hustěji a tmavé oblasti nejhustěji (případně je lze úplně vybarvit).

Pro tuto techniku se vám hodí zejména popisovače s hroty různých velikostí. Pro tmavší odstíny volte tloušťku 0,2 mm a pro světlejší nejjemnější hroty s tloušťkou 0,05 a 0,03 mm.

Rozptýlená kresba (črtání, scribbling)

Rozptýlená kresba, známá také pod anglickým názvem „scribble“, je jednou z nejuvolněnějších kreslicích technik. Jde o volné črtání po papíru bez přesného ukončení. Čím více budete po určitém místě čmárat a črtat, tím tmavšího odstínu v dané oblasti dosáhnete.

Techniky vytváření textur

Frotáž

Frotáž je nepravou grafickou technikou, jež spočívá v přenášení reliéfní struktury na papír. Může jít o přenos nerovného povrchu s výraznou texturou, jako je hrubá omítka zdi, kámen, dřevěné prkno, betonový chodník, vlnitý karton, listy nebo kůra stromů, struhadlo, hrubý smirkový papír či krajka.

Princip spočívá v přiložení papíru na reliéf a následujícím rovnoměrným přejížděním měkké tužky, uhlu, voskovek i barevných pastelek po celé ploše zakrytého reliéfu. Výsledkem je jeho otisk přenesený na papír.

Jemnější podkladová struktura vyžaduje papír nižší gramáže (hedvábný, kancelářský), na hrubší reliéf je naopak vhodný papír s vyšší gramáží (čtvrtka, akvarelový papír). Technika frotáže je velmi oblíbená i u dětí.

Stínování: progumování, vrstvení a roztírání

Klasické stínování tužkou je technikou, kterou zavedli mistři renesance. Tvoří ji jemné stínování ploch pomocí čar, kdy intenzita jednotlivých oblastí závisí na jejich hutnosti, vrstvení a tlaku na tužku. Do stínování se můžete pustit i prostřednictvím šrafování rovnoběžnými či nebo na sobě kolmými čarami (křížové šrafování). Stínování využijete, pokud chcete svým skicám, karikaturám a kresbám dodat realistický vzhled. Dodá jim kontrast, hloubku, charakter i zdání pohybu.

Zásady stínování tužkou

Používejte nejměkčí tužku, kterou máte k dispozici. Půjde snáze roztírat a bude vytvářet měkké okraje.
Tužku držte téměř horizontálně k papíru (naplocho). Nekreslete hrotem tužky – mohl by zanechávat ostré linie.
Používejte silný zdroj světla, díky kterému jasně uvidíte kontrast mezi světlými a tmavými (zastíněnými) oblastmi.
Volte papír, jenž není příliš hladký (např. kancelářský) ani hrubý (např. za studena lisovaný akvarelový papír s výraznější strukturou). Ideální volbou je papír speciálně určený na kreslení, případně akvarelový papír (za tepla lisovaný s hladkou strukturou).
Nejjednoduššími motivy pro začátečníky jsou koule a jablko.

Jak stínovat tužkou? (návod)

Vytvořte si osu kresby: Předmět musí být nehybný a se stálým zdrojem světla. Můžete si jej také vyfotografovat a jeho obrázek černobíle vytisknout. Díky tomu získáte lepší představu o přítomnosti stínů na objektu i kolem něj.
Uvědomte si zdroj světla a rozložení stínů: Prohlédněte si objekt kresby a zjistěte, která místa jsou nejsvětlejší (nejblíž světlu) a naopak nejtmavší (nejdál od světla). Prohlédněte si také různé odrazy a lesky – v závěru kresby je vhodné je ještě více zesvětlit pomocí progumování plastickou gumou. Nezapomínejte také na to, že každý předmět vrhá stín, který je také nutné do kresby zakomponovat.
Způsob stínování: Vyberte si techniku, kterou u své kresby použijete. Jednosměrné stínování (mnoho rovnoběžných čar) se hodí pro hladké objekty bez textury, jakými jsou např. vlasy. Stínovat můžete i technikou křížem krážem, kdy kreslíte malá písmena „x“. Touto technikou kresbu ztmavíte a zároveň jí dodáte texturu. Místo písmena „x“ můžete dělat také malé, vzájemně se překrývající kroužky. I zde platí pravidlo, že čím dál od sebe křížky nebo kroužky budou, tím bude dané místo světlejší.
Začněte kreslit: Světlá místa nechávejte na začátku bílá. Obrázek postupně ztmavujte přidáváním dalších (tenkých) vrstev stínů. Neobkreslujte konturu objektu, pouze prohlubujte stíny.
Rozetřete to: Vystínovaná místa rozetřete papírovou těrkou do ztracena. Použít můžete i prsty nebo tyčinku do uší, ale nemusí být tak přesné a pohodlné jako těrka. Držte ji stejně jako tužku a ze začátku na ni tlačte pouze zlehka, abyste si osvojili potřebný grif.
Rozjasněte kresbu gumou: K prosvětlení světlých míst vám nejlépe poslouží plastická guma, kterou lze vytvarovat podle potřeby. Více informací k ní si můžete přečíst v sekci Pomůcky na kreslení.

Lineární kresba

Lineární kresba je ideální nejen pro začátečníky, ale i pokročilé, kteří si chtějí procvičit své pozorovací schopnosti. Nejde však o pouhou obrysovou kresbu – obrys (kontura) je ohraničující linií, jež se hojně využívá třeba v ilustraci.

Při lineární kresbě se plochy vytvářejí s využitím různých druhů čar, čímž lze dosáhnout jejich různých struktur. Je pro ni typický efekt zvlněné linie, přičemž o světle a stínu vypovídá zesílení nebo naopak zeslabení nakreslených linií.

Tvrdost tužky (B, HB, F, H)

Výběru vhodné tužky pro kreslení je třeba věnovat dostatečnou pozornost – nestačí sáhnout po první tužce, která se vám dostane do ruky. Pigment každé tuhy závisí od obsaženého množství grafitu a zpevňujícího jílu. Tuha s vyšším obsahem grafitu je měkčí a s výraznější stopou, zatímco tuha s vyšší obsahem jílu je pro svou tvrdost a slabší stopu vhodná spíše pro technické kreslení a geometrii.

Evropské značení tvrdosti

Každá tužka disponuje označením stupně tvrdosti. V rámci evropského značení rozlišujeme tvrdost označovanou číslem 1–10 ve spojení s následujícími písmeny:

B (black – černý),
H (hard – tvrdý),
F (firm – pevný).

Platí, že čím vyšší je číslo na tužce v kombinaci s písmenem B, tím je tuha měkčí a její stopa intenzivnější. Měkčí tuhy jsou spojené s písmenem B a tvrdší s písmenem H. Přechodné označení je HB a F. A kterou ve finále zvolit? Nejlépe uděláte pořízením celé sady grafitových tužek s různou tvrdostí tuhy, z nichž si budete moci vybrat tu, kterou budete v danou chvíli nejvíce potřebovat.

Školní značení tvrdosti

Pamatujete si na označení školních tužek čísly 1, 2 a 3? Toto rozdělení najdete v papírnictvích dodnes. Tužka č. 1 odpovídá měkkému B a je vhodná na kreslení. Tužka č. 2 odpovídá přechodnému HB a je určena na běžné psaní, zatímco č. 3 označuje tvrdé H a díky nevýrazné stopě je vhodná pro rýsování.

Vlastnosti a značení tužek v kostce

Tvrdé: Mají velmi jemnou stopu, nedrolí se a práce s nimi je precizní a čistá. Jde o označení 10H–2H.
Přechodné: Jsou nejuniverzálnější, vykazují určitou měkkost a jejich stopa je stále relativně jemná. Najdete je pod označením HB a F.
Měkké: Nejčastěji se využívají pro výtvarné potřeby díky měkké tuze a intenzivní stopě. Na rozdíl od tvrdých tužek mají tendenci se drolit, lámat a rozmazávat. Označují se v rozmezí 2B–10B.

Pomůcky na kreslení

Kreslicí nástroje aneb čím lze kreslit

Kresba je samostatnou výtvarnou disciplínou, ale slouží i jako přípravná fáze pro malbu a jiné techniky. Od malby se liší lineárními tahy kreslicím nástrojem, kterým mohou být:

Grafitové tužky: Jejich náplň je vyrobena z grafitu a lze ji pořídit v mnoha stupních tvrdosti. Na začátku je vhodné sáhnout po sadě obsahující tužky od 8B po 2H.
Pastelky: Používají se stejně jako grafitové tužky, ovšem jejich stopa je jemnější a jsou k dostání v mnohých barevných odstínech. Zajímavou alternativou jsou akvarelové pastelky, jejichž stopa je měkčí a lze ji rozmývat štětcem.
Uhel, rudka: Mají velmi výraznou stopu a jsou vhodné pro velký formát papíru, např. pro figurální kresby v životní velikosti. Uhel neulpívá na papíře tolik jako ostatní prostředky, díky čemuž jej lze rozmazávat a vytvářet nenápadné přechody.
Různé druhy pastelů: Tvrdé pastely lze seříznout do špičky pro detailní kresbu. Měkké suché pastely jsou prašné, křehké, snadno se roztírají a drolí na prášek. Dají se pořídit i ve formě tužek. Vytváří jemnou až sametovou kresbu, kterou je nutné průběžně fixovat fixativem. Olejové pastely jsou přilnavější k podkladu a nedrolí se. Do olejové kresby můžete zasahovat terpentýnem.
Tuš, inkoust: Lze jej nanášet redisperem (s vyměnitelnými násadkami), technickým či kaligrafickým perem, husím brkem, obyčejnou špejlí i exotickým bambusovým perem. Tuto techniku si oblíbí zejména velmi trpěliví a pečliví kreslíři.
Popisovače, pera, (fine) linery: Jsou k dostání v mnohých barvách i šířkách hrotu. Práce s nimi je rychlá a přesná, některé mohou být i voděodolné.

Tužky, mikrotužky a versatilky

1583 produktů

Tužky, mikrotužky a versatilky

Pastelky

2816 produktů

Pastelky

Popisovače

5240 produktů

Popisovače

Skicáky a náčrtníky

3997 produktů

Skicáky a náčrtníky

Ořezávátka

557 produktů

Ořezávátka

Gumy a pryže

763 produktů

Gumy a pryže

Ostatní pomůcky

Guma (běžná, plastická, elektrická)

U kreslení se většinou neobejdete bez kvalitní gumy. Ačkoli někteří výtvarníci běžnou gumu zavrhují, na současném trhu najdete řadu opravdu kvalitních kousků, které vám nezničí papír ani nerozmažou grafitovou stopu na papíře. Tak či tak se budete muset během svého tvoření vypořádat s drobným nepořádkem, protože se guma při používání drolí.

Největší oblibu si mezi umělci získala plastická pryž, známá také pod názvem plastická guma. Na rozdíl od běžné gumy se nedrolí, takže po ní nezůstává na stole žádný odpad – znečištěnou pryž zkrátka vyhodíte. A co víc, můžete ji vyformovat do libovolného tvaru, čímž se s ní dostanete i k nejmenším detailům své kresby. Můžete ji také nakrájet nebo natrhat na menší kousky a používat vždy jenom jeden z nich do doby, než se neznečistí. Plastická guma nenarušuje povrch papíru a můžete s ní účinně zesvětlovat vybraná místa při stínování.

Za vyzkoušení stojí i elektrická guma v tužce, se kterou lze pracovat velmi detailně.

Fixativ (sprej zabraňující rozmazání kresby)

Kresba se u suchých technik snadno rozmazává. Platí, že čím měkčí je tuha, tím vyšší riziko rozmazání kresby u ní hrozí. Měkká tužka, uhel či suché pastely jsou k tomu proto velmi náchylné a je vhodné fixovat kresbu postupně po jednotlivých vrstvách. Speciální fixační sprej použijte i po finálním dokreslení. Nejenže kresbu ochrání před rozmazáním, ale také výrazně prodlouží její životnost.

Ořezávátko

Bez ořezávátka to zkrátka nepůjde. Tužky je nutné mít ostré a co nejčastěji je ořezávat. Zejména pro kreslení detailů jej budete mít v ruce častěji, než si myslíte. Na trhu existuje řada druhů – klasické školního typu, elektronické a dokonce ořezávátko s nastavitelným způsobem ořezu (od dlouhé po krátkou špičku). Na křehká média, jako je pastel nebo uhel v tužce, lze zakoupit speciálně navržená ořezávátka.

Blender

Blender je šikovný pomocník, který vám poslouží k roztírání tužky a míchání pastelek. Prodává se jako roztírací tyčinka (papírová těrka), jež se používá k roztírání úhlů a suchých pastelů, a také ke stínování měkkými grafitovými tužkami. Doporučujeme vám jich mít doma několik – zvlášť na světlé a tmavé odstíny. Pokud se těrka ušpiní, očistěte ji o brusný papír.

Blender může vypadat i jako bílá pastelka bez pigmentu, díky níž docílíte hladkého přelívání barev pastelek a sjednocení jejich stopy. Dokáže zjemňovat a mísit přechody barev mezi sebou a současně uhlazuje povrch kresby, kdy nejsou vidět tahy pastelkou. Míchací fixy obsahují tekutinu (bez pigmentu), pomocí které lze snadno vytvářet barevné přechody mezi jednotlivými odstíny. Nejčastěji se používá při práci s akvarelovými pastelkami.

Papír

Papír volte s ohledem na jeho základní vlastnosti, kterými jsou:

Struktura: Upřednostňujte kusy s jemnou zrnitostí (medium) a zcela se vyhýbejte lesklým papírům, na kterých se pigment nedokáže udržet a stopa je tak velmi slabá. Můžete experimentovat i s hrubší strukturou. V případě, že budete svá díla skenovat do elektronické podoby, volte jemnější a hladší povrch papíru.
Gramáž: Na rychlý náčrt vám postačí jednoduchý skicák s 90 g/m², zatímco pro náročnější kresby sáhněte po hrubších kartonech. Vyšší gramáž volte i v případě kombinování s některou z mokrých technik (tuš, akvarel), a to minimálně 250 g/m².
Rozměr: Používejte papír formátu A3 nebo A2, který vás svou velikostí nebude prostorově příliš omezovat.
Obsah kyselin: Vybírejte ACID free papír bez obsahu kyselin, který má delší životnost a působením času nekřehne a nežloutne.