Kompost: Co tam dávat a nedávat?

Kompostování je skvělým způsobem, jak recyklovat zahradní i kuchyňský odpad. Aby vám to však opravdu fungovalo, je potřeba dodržet určitá pravidla. Co lze do kompostu přidat a co raději vynechat? A patří tam piliny, tráva, listí, shnilá jablka nebo třeba vařené jídlo? Pojďme se podívat na základní zásady, díky kterým si snadno vytvoříte bohatý zdroj živin a ještě využijete zdánlivý odpad.

Kompostování je skvělým způsobem, jak recyklovat zahradní i kuchyňský odpad. Aby vám to však opravdu fungovalo, je potřeba dodržet určitá pravidla. Co lze do kompostu přidat a co raději vynechat? A patří tam piliny, tráva, listí, shnilá jablka nebo třeba vařené jídlo? Pojďme se podívat na základní zásady, díky kterým si snadno vytvoříte bohatý zdroj živin a ještě využijete zdánlivý odpad.

Doba čtení 3 min.
Kateřina, redakce Heureka.cz

Co do kompostu patří

Do kompostu můžete přidávat téměř všechny organické zbytky z kuchyně i zahrady, které jsou výborným zdrojem živin, nezpůsobují silný zápach a nelákají tolik škůdce (zejména hlodavce). Aby se dřevnaté složky rychleji rozložily, měly by být co nejdrobnější. Je tedy dobré je projet štěpkovačem či drtičkou.

Patří tam:

  • zbytky ovoce a zeleniny včetně jader i semen;

  • kávová sedlina a filtry;

  • použité čajové lístky a sáčky z přírodního materiálu bez kovové spony; 

  • skořápky z ořechů; 

  • skořápky z vajec; 

  • trus býložravých hospodářských zvířat; 

  • nepotištěný papír, lepenka, papírové ubrousky; 

  • popel ze dřeva; 

  • posekaná tráva, listí a sláma; 

  • piliny, hobliny a třísky; 

  • nadrcená kůra stromů, větvičky. 

Tipy ke kompostování doma

Shnilá jablka a jiné ovoce

Kompost se vypořádá i se shnilými jablky a dalšími plody, které lze do nádoby umístit nanejvýš v jedné vrstvě. Ideálně je tak přidávejte postupně a prohazujte jiným „zeleným“ či „hnědým“ odpadem. Abyste se vyhnuli šíření moniliózy v biomase, vytřiďte a vyházejte silně postižené kusy. Moniliózu poznáte podle typických bílých polštářků či šupinek na hnijících plodech.

Ořechové listí a jehličí

Poněkud sporné je listí z ořešáku, které obsahuje látky brzdící proces rozkladu. Pro urychlení jeho rozkladu je nutné je prohnat drtičem nebo do biomasy přidat urychlovač.

To samé platí i pro jehličí, které se stejně jako listy ořešáku dlouho rozkládá. 

Co do kompostu nepatří

Existuje mnoho položek, které by se k vhodnému bioodpadu neměly v žádném případě dostat. Zatímco některé z nich by při rozkladu velmi silně zapáchaly a zbytečně tím lákaly nechtěné zvířecí návštěvníky, jiné by mohly narušit proces přírodního rozkladu složek organického původu, jež do kompostu naopak patří. Pozor dejte i na exkrementy masožravých zvířat, které by jej zcela znehodnotily. 

Nepatří tam:

  • maso, kosti a ryby;

  • stolní oleje a tuky; 

  • slupky a pecky z tropického ovoce (např. citrusy by mohly biomasu překyselit);

  • mléčné výrobky; 

  • zbytky vařených pokrmů; 

  • staré pečivo; 

  • nemocné rostliny, bramborová nať, oddenkový plevel a určité druhy rostlin (túje, vratič, pelyněk);

  • popel z uhlí a cigaret, cigarety; 

  • plast, kov, sklo, kameny, textil; 

  • časopisy, fotopapír;

  • sáčky z vysavače či jejich obsah;

  • chemicky ošetřené, barvené a lakované materiály;

  • piliny z dřevotřísky;

  • trus masožravých zvířat (psí výkaly);

  • uhynulá zvířata. 

Jak na kompostování trávy

Během údržby zahrady vám jistě zbývá až dost posekané trávy, kterou by bylo škoda pálit nebo vyhazovat. I když se na její kompostování názory různí, obecně platí, že to lze. ALE! Samotný travní odpad by nefungoval, jelikož by výsledný produkt obsahoval příliš mnoho dusičnanů a kyselin a také by silně zapáchal.

Tento odpad tak je potřeba kombinovat s uhlíkatými čili dřevitými materiály (to, co je hnědé), jako jsou piliny, listí kromě ořešáku nebo dřevní štěpka. Vhodné je také přidávat zeminu a kuchyňský bioodpad, vaječné skořápky nebo třeba kávovou sedlinu. Pro zachování správného poměru uhlíku a dusíku by v kompostu měly být zhruba 3 díly uhlíkatých látek (dřevo, listy, kousky větví) na 1 díl dusíkatých (tráva)

Trávu přidávejte spíš v tenčí vrstvě max. 10 cm a celou hmotu pravidelně provzdušňujte a prohazujte. Před hozením na kompost ji také můžete nechat zavadnout až zaschnout nebo zcela usušit, čímž se sníží riziko plesnivění a vzniku zápachu.

Rady ke kompostování na zahradě   Nejlepší sekačky, křovinořezy a zahradní traktory

Proč přidat do kompostu piliny a hobliny?

Přidání do kompostu je jedním z nejlepších způsobů jejich využití – dodají mu strukturu a zvýší jeho kvalitu. Promícháním s dalšími kuchyňskými zbytky a organickým odpadem pak vznikne skvělý humus, který použijete na celé zahradě. Hodí se i podestýlka pro králíky či morčata skládající se z čistých pilin nebo hoblin.

Přidávejte je v jedné tenké vrstvě, v silné by špatně hnily a nemusely vytvořit požadovanou hmotu. I tak se budou rozkládat až několik měsíců. Nezapomínejte občas přihodit tenčí vrstvu zeminy a celý obsah pravidelně prohazovat. 

Podobné články: